Lubomír Stejskal: Obludná lavina

Je pravděpodobné, že prostí lidé, kteří mají všedních starostí až nad hlavu, ne zcela chápou obsah a zákulisí činnosti zvané lobbing. Zato příběhu, který jako exkluzivní autor dodal přední pražský lobbista Roman Janoušek, rozumí všichni. Z jeho dopravní nehody, jež se na samém počátku jevila jako zcela banální, se během několika okamžiků stala obludná lavina, která smetla nejen poškozenou účastnici. Za své vzaly iluze všech, kdo snad ještě věřili, že policie nemá ve výbavě dvojí metr.

Žijeme s vědomím toho, že co se stalo minulý pátek v pražské Vyskočilově ulici, mohlo postihnout kohokoli, kdo má oprávnění usednout za volant osobního automobilu – pakliže by se ocitl na místě postižené Vietnamky a zachoval se stejně důsledně jako ona. Téměř v přímém přenosu se pak děly věci, které, troufnu si tvrdit, zvětšily propast mezi obyčejnými lidmi na jedné a takzvaně vyvolenými a státní mocí na druhé straně ještě víc než nedávno publikované odposlechy mezi pražským exprimátorem Bémem a lobbistou Janouškem. Zdravý rozum se vzpíral uvěřit tomu, že všechno kolem Janouškem způsobeného teměř mafiánského incidentu bylo ze strany policie takříkajíc košer.

Lidsky je možné pochopit dilema policistů, na něž připadlo vyšetřování problému mediálně exponovaného člověka, navíc v silně podroušeném stavu. Byli vystaveni zkoušce, v níž hrubě chybovali. Přitom stačilo důsledně se řídit předpisy – a použít prostý selský rozum. Raději mít v uniformě policisty problémy kvůli důslednému dodržování paragrafů než kvůli přehnaným ohledům na pachatele jenom proto, že má na kontě víc peněz a kontakty kdesi nahoře. Princip obsažený v této nadsázce začne ale v naší společnosti platit tehdy, až policie přestane sepisovat protokoly o nehodě se silně podnapilými brutálními útočníky za volantem, ale nechá je patřičně vystřízlivět. I kdyby to byli kamarádi samotného prezidenta republiky.