Lubomír Stejskal: Nerozptýlené obavy

Je to velké dilema. Mísí se v něm úcta k náboženské svobodě s obavami o vlastní bezpečnost. Po listopadu ´89 jsme se mnozí ptali, jak se úřady zachovají, až přijdou muslimové a budou žádat povolení ke stavbě mešity. U nás, kde islám je pro drtivou většinu obyvatel cosi cizího až nepřátelského. Netrvalo dlouho, muslimové přišli a založili na různých místech náboženské obce. To byl první krok. Tím druhým je vybudování mešity. Po Brnu, Praze, Hradci Králové nebo Teplicích vznikly komunity vyznávající Alláha také na Karlovarsku. V obci Kolová už mešitu Al Medina v podobě nenápadného domu mají. V lázeňském městě se jiná skupina schází v hotelu Thermal. Jde ovšem o provizorium. Cílem je mešita v nemovitosti, která by byla majetkem muslimské obce.

Na pozadí ostrých názorových bojů o restituce týkající se křesťanských církví a židovských obcí začíná ve společnosti zapouštět kořeny nový fenomén. Zatím poměrně nenápadný, ale s potenciálem budoucí velké laviny. Jakmile povolíme vznik jedné mešity dnes, obtížně najdeme argument pro odmítnutí deseti podobných žádostí zítra. A pozítří? To poznají až další generace. My nyní hledáme odpověď na zásadnější otázku. Máme se muslimů, jejich rodících se komunit a zatím několika malých mešit a modliteben bát? Jediná možná, ale neuspokojivá odpověď zní: Ano i ne. Proč ano?

Modlitba něměckých muslimů|foto: Jiří Hošek

Nejvyšší představitel muslimů u nás Muneeb Hassan Alrawi v souvislosti s reakcí občanů na chystané vybudování karlovarské mešity připomněl situaci v Brně. Tam byl proti mešitě velký odpor včetně petice. Po čtrnácti letech nejsou podle Alrawiho žádné problémy. To ale není pravda. Bylo to právě v brněnské mešitě, kde jistý kazatel vyzýval k vraždění Židů. Kauza měla trestněprávní dohru, sám Alrawi se za tato slova veřejně omluvil. Takovéto projevy nenávisti jsou zdrojem oprávněných obav. Že v mešitách nepůjde jen o čisté náboženství, ale o šíření nebezpečné ideologie, která se může stát inspirací pro ještě nebezpečnější činy.