Lubomír Stejskal: Milénium s Bavorskem

Na českém západě vnímáme sousedské vztahy s Bavorskem více intenzivně než obyvatelé vzdálenějších krajů republiky. A nejde jen o nákupy nebo návštěvy tamních akvaparků. Jde o dobré sousedství v širším významu tohoto pojmu a ve všech jeho aspektech. Proto i první návštěva českého premiéra v mnichovském Landtagu, zemském sněmu, byla hodna náležité pozornosti Západočechů. Nikoli ovšem pouze kvůli tématu odsunu, na které se posléze Nečasův proslov podařilo médiím i politikům zúžit.

Host z Prahy hovořil před bavorskými zákonodárci také o mnohém jiném. O tisíc let trvající historii vzájemných vztahů. Zde si musíme postesknout. Při vší úctě, proč mají Cyril s Metodějem v našem povědomí o poznání větší preferenci než křest čtrnácti českých vladyků v Regensburgu, k němuž došlo bezmála dvě desetiletí před příchodem byzantských věrozvěstů? Přitom právě takovéto a podobné kontakty s Bavorskem nás v průběhu dějin pevně připoutaly k evropskému Západu. Petr Nečas v Mnichově, minutu po minutě, odstavec po odstavci, v brilantně zkomponovaném projevu prezentoval před bavorskými zákonodárci klíčové milníky na dlouhé pouti společných vztahů. Od raného středověku po současnost. Milníky kladné i záporné – k těm druhým jistě patří vše, co souvisí s nacistickými zločiny vůči Čechům a Československu. Následně pak logicky problematika odsunu.

Je škoda, že média si z projevu bohatého jako orientální mozaika vybrala jeden jediný problematický kamínek. Neboť toho oboustranně pozitivního bylo a je nepoměrně víc. V minulosti a stejně tak v naší době – všem stínům ve vzájemných vztazích navzdory. Nás, Západočechy, může nicméně těšit, že - soudě podle jejich potlesku ve stoje - sousedé v mnichovském parlamentu nejnovějšímu poselství z Prahy velice dobře porozuměli.