Klepající podkově chybí hřebík

Září otevřelo nejen skutečné školy, ale také vzdělávací kampaň pro všechny české občany před naším předsednictvím Evropské unie, kterým jsme poctěni pro první pololetí příštího roku. Abychom prý víc věděli o sjednocující se Evropě a Evropa zase víc o nás. Podle portugalského přísloví, že "poučit se nikdy není pozdě". Tak víme o kampani první informace a zdá se, že nám zase něco pořádně "ujelo". Je prostě na tuty, že někteří lidé nevědí, co se hodí a co se nehodí, když to není napsáno v žádném zákonu. Chybí jim něco, čemu se říká takt. Že mi rozumíte, rodáci, o čem je řeč, i když si beru na pomoc domácí fráze. Jenom překladatel by byl z takového českého výroku paf. Na tuty ve slovníku nenajdeš, a takt - to si vyber, může to být také frázování v hudbě. Tak nějak budou novináři a politici po celém světě zkoumat hlavní heslo kampaně před českým předsednictvím Evropské unie, které zní: "Evropě to osladíme". V Česku se takový termín běžně používá jako výhrůžka. Něco jako "..Jen počkej, zajíci! " Naší vládě to naopak připadalo velmi vtipné, neboť to vymyslel sám vicepremiér Alexandr Vondra. Kdyby prý šlo o poťouchlé vyhrožování, bylo by tam snad místo osladíme - osolíme. Ale i tomu by v cizině těžko někdo rozuměl. "Zkuste se soustředit na to pozitivní", řekl novinářům na tiskové konferenci premiér Topolánek, "Evropa prožívá poměrně hořké období složité komunikace o řadě otázek a Češi se rozhodli Evropě to osladit a trochu zpříjemnit..." A vicepremiér Vondra dodal, že vyšel z historie: kostka cukru je přece český vynález, ačkoliv se zrodil v hlavě Švýcara Jakuba Kryštofa Rada, který byl od roku 1840 ředitelem rafinerie řepného cukru v Dačicích. Jeho žena Juliana se jednoho dne zranila při sekání cukrových homolí a chtěla na manželovi, aby s tím konečně něco udělal. Do roka začal v Dačicích pracovat lis na cukrové kostky a je známo, že tenhle patent má datum 9. dubna 1844. Za nápad kampaně ve stylu "Evropě to osladíme" byla vláda ochotna dát 12 milionů korun. Jenomže už pan Voltaire řekl, že "vysvětlovaný vtip přestává být vtipem". A když jde o netaktnost, tak je to přesně podle indického přísloví "Pokrop česnek růžovou vodou, jak růže vonět nebude!" I mnohým ministrům ztuhla tvář, když se s výplodem reklamních kreativců seznámili. Ministr školství Ondřej Liška zaváhal: "Snad nechceme Evropě ukázat zač je toho loket...?" Vicepremiérovi Nečasovi a europoslanci Zahradilovi se to ale naopak líbí právě pro ten úderný vtip. Ministr Schwarzenberg udělal diplomatickou vytáčku slovy, že škarohlídové, kteří EU vidí zatrpkle, něco cukru potřebují. Nejbojovnějším je senátor Kubera, který míní, že tím je řečeno jasně, že nereálný evropský socialismus jednou zlikvidujeme. Nu a předseda Senátu Sobotka se s tím smířlivě vyrovnal závěrem, že nakonec jsme takovým cukrem v Evropě. Petr Pithart v tom vidí neomluvitelnou poťouchlost a říká" "Evropané ať si myslí něco o cukru, my se do rukávu chechtáme jejich naivnosti." Opozice znění hlavního hesla "Evropě to osladíme" tvrdě odsoudila. Pánové Paroubek a Zaorálek si myslí, že takový špatný "vtip" může znít až sarkasticky, když Česko otálí s příjetím Lisabonské smlouvy. Jako bychom chtěli trestat unii za to, že nás vzala mezi své státy. Podle rčení "z žertu - k čertu". Ale nejde jen o politiky, v hodinovém kontaktním pořadu Radiožurnálu k začínající kampani se neobjevil jediný kladný ohlas.

Mapa Evropy|foto: Audiovisual service EU

Je to pokus o vtip, který nevyšel. Přesně podle českého přísloví: "Těžko z kamene olej vytlačíš!"Angličané mají jiné: "Moudří se učí z omylů jiných, hloupí ze svých vlastních." V televizním klipu sleduje kostku cukru sedm známých českých osobností. Škoda, kdyby byla každá z nich řekla jednu, jedinou větu o tom, proč patříme do Evropy, mohlo být všechno jiné. Naše předsednictví bude náročná a hodně drahá záležitost. Zdá se, že pro ni máme pár dobrých úředníků, ale politici na tuhle roli připraveni nejsou. Konečně - chystají se v rámci kampaně jezdit po českých regionech, tak to uslyší na vlastní uši. Lidé mají obavu, aby české předsednictví nebylo jen takový slabý čajíček, který si ani kostku cukru nezaslouží. Španělské přísloví tvrdí, že klepající podkově chybí hřebík. Třeba ho někdo přiťukne.