Když má archeolog možnost, tak se v zemi "hrabe" rád

7. červenec 2014

Práce archeologa není úplně klasickým zaměstnáním, je to z velké části také koníček. Každé kopnutí do země přináší napínavý okamžik, na jehož konci může být zlomový objev.

Zpravidla se tak stane v poslední den, že archeolog narazí na něco zajímavého. Hledá se pořád, na relaxaci není ani pomyšlení: „Bohužel čas, který v zahraničí trávíme je krátký a hlavně strašně drahý," říká Pavel Titz, pedagog Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy.

A v čem má archeologie navrch oproti práci například historiků? „Archeologie má velikánskou výhodu, že většinu věcí, které ze země vykopete, vidíte po tisíciletích jako první člověk," doplňuje Titz.

Klasické archeologii v naší vlasti ale není moc přáno: „Život klasického archeologa v Čechách je o něco složitější, než život archeologa v Itálii nebo Řecku, protože antická kultura na naše území zasahovala jen krátce a v omezené míře. Proto jsme nuceni prchat za hranice a uplatňovat se v cizích krajích,“ dodává Titz.

A to je třeba případ českých egyptologů, o kterých v poslední době slýcháváme poměrně často. Ale jak říká Pavel Titz, nejen v Egyptě se českým archeologům daří: „Kolegové z Plzně jezdí do Kurdistánu a tam pomáhají zakládat památkovou péči. V tomto ohledu jde o rozvojové země. Vykrádání archeologických lokalit je v současné době veliký problém.“

Také rekonstrukce pardubické třídy Míru přinesla zajímavé objevy. Nejde sice o antiku, ale je to pozůstatek, který může o naší minulosti dost naznačit: „To, co se nachází v zemi je bohatstvím nás všech, je to bohatství neobnovitelné, není to strom, který můžeme znovu zasadit.“

autor: HRU
Spustit audio