Josef Skupa a Plzeň
Dnes je to přesně na den 120 let od chvíle, kdy se narodil všestranně nadaný český loutkář Josef Skupa. Jeho život je s Plzní spojen zcela zásadně. A jeho odkaz je pro Plzeň velmi důležitý a zdaleka neskomírá pouze ve vzpomínkách a archivech, tvrdí v následujícím příspěvku Petra Kosová.
Bez nadsázky: Karel Hynek Mácha je zakladatelem moderního českého básnictví, Josef Kajetán Tyl moderního českého divadla. A Josef Skupa stál u zrodu profesionálního a moderního českého loutkového divadla. A to nikoli v Praze, ale v Plzni.
To není zanedbatelný fakt. Kolik slavných rodáků město opustilo a proslavilo se jinde? Minimálně v první polovině 20. století nenajdeme v Plzni osobnost, která by ve městě tvořila a tak zásadním způsobem se zapsala do kulturních dějin země. Skupovo loutkové divadlo proslulo v tehdejším Československu, ale také za jeho hranicemi. A v dobách své největší slávy a vrcholné tvorby, v meziválečném období, pořád zůstávalo plzeňské.
Působením Josefa Skupy a také díky jeho perfekcionismu a vnímání světelné i výtvarné složky inscenací začala dlouhodobá emancipace loutkového divadla, která doznívá dosud. Není to tak dávno, kdy řada divadelních teoretiků a kritiků nevnímala loutkářský obor jako rovnocenný divadelní žánr. A v dobách Skupových to byla pouhá jarmareční zábava nebo rozptýlení pro děti. Skupa vyšel z nejlepších tradic staročeských loutkářů, z jejich poctivého řemesla a vzhledem ke svému dadaistickému smyslu pro humor ho posunul do modernější roviny: a Spejbl a Hurvínek byli opravdu v loutkářství malou revolucí! Nadto úspěšnou. Milovali je děti i dospělí a popularita pronikala i do jiných sfér - například významný plzeňský architekt Leo Meisl přihlásil v roce 1932 svůj návrh do anonymní soutěže na biograf Elektra pod heslem Hurvínek. A jistý plzeňský podnikatel zase vyráběl bonbony Spejblovky, prý byly na způsob hašlerek...
Po druhé světové válce se Skupa hodně věnoval plzeňskému rozhlasu, ale nakonec ho přemluvili k přestěhování divadla do Prahy. Je otázka, jestli to bylo ku prospěchu.Následnické Divadlo S+H už není zváno na výběrový loutkářský festival Skupova Plzeň, protože dávno rozmělnilo původní odkaz svého zakladatele do umělecky nic moc platných drobných. Naštěstí v Plzni kus Skupova odkazu zůstal a v mnohem lepší formě. Divadlo Alfa je respektované pro svoji kontinuálně rozvíjenou řemeslnou dovednost v duchu českých loutkářských tradic a současně jako nositel progresivních divadelních přístupů. Alfa je uznávaná doma i v zahraničí, dnes si z četných pozvání vybírá jen nejprestižnější světové festivaly.
A co amatérští loutkáři? V době, kdy v Plzni působil Skupa, tu bylo kolem třiceti loutkových divadel. Dvě přežily dodnes. A jsou tu další, které současnými prostředky pokračují v hledání, jak s pomocí loutek nebo výrazných výtvarných prostředků komunikovat s publikem.
Skupa je také jedna z mála osobností, které neupadly v lhostejné zapomenutí. Hlavně na Dušičky a v době Vánoc přichází k hrobu manželů Jiřiny a Josefa Skupových na Ústřední hřbitov v Plzni spousta rodin s malými dětmi. Rozsvítí svíčku nebo položí kytičku. A tahle trvalá přízeň Plzeňanů je nad všechny věnce oficiálních delegací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
