Jana Kořínková: O chůvičkách a moderní " jipce"

Primářka Plicní kliniky plzeňské fakultní nemocnice Gabriela Krákorová mi vyprávěla milou příhodu. Na jednotce intenzivní péče kliniky se měnily směny, přicházely sestřičky na odpolední a jeden z pacientů prohlásil: "Á, chůvičky jdou." Tamní personál je známý svou ochotou a vstřícností. Jak sestry, tak lékaři. Ti všichni jsou rádi, že se díky nově rekonstruované jipce mohou o pacienty snáze postarat, nemocní mají více pohodlí než dříve a také se zlepšilo jejich bezpečí.

Po nové jednotce intenzivní péče tu dlouho toužili. Prostory nebyly právě útulné a poskytování potřebné péče pacientům s vážnými plicními chorobami se občas pojilo s určitým nechtěným dobrodružstvím.

Na staré jednotce bylo například zastaralé elektrické vedení, které nebylo schopné udržet v chodu všechny přístroje. Elektřina vypadávala a často docházelo ke kritickým situacím, kdy sestry musely elektrické plicní ventilátory u vážně nemocných pacientů nahrazovat ručně stlačováním samorozpínacích vaků.

Jednotka intenzivní péče Plicní kliniky pomáhá především pacientům s vážnými nemocemi dolních cest dýchacích a plic. Mnoho z nich nemůže dostatečně dýchat a je u nich nutné podpořit či nahradit funkci respiračního systému. Nejčastěji léčí nemocné s těžkými zápaly plic, s chronickou obstrukční plicní nemocí a s onemocněním pohrudničního prostoru. Vzhledem k tomu, že plíce jsou velmi složitým orgánem, setkávají se často s onemocněními, u nichž je hledání správné diagnózy málem detektivní prací.

Co si budeme povídat. Už když člověk dostane rýmu, je to protivné. Být nemocný je prostě nemilé. Být těžce nemocný, jako v případech, kdy pacient se svými nemocnými plícemi mnohdy opakovaně končí na jednotce intenzivní péče, je zlé. Ještě že dnešní lékařská věda umí v rukou zkušených odborníků ve většině případů uzdravit nebo alespoň ulevit. Nová jipka Plicní kliniky je navržená a realizovaná tak, aby všechny moderní přístroje a potřebné léky byly po ruce, nemohlo se stát, že něco dojde nebo přestane fungovat.

Nové prostory jsou nejen hezké, ale díky spolupráci s inženýrem architektem Fuchsou, který je navrhoval, také velmi účelné. Každou část i veškeré vybavení s vedením kliniky konzultoval, bylo to doslova šité na míru. Velkou chválou všichni například zahrnují koupelnu pro pacienty. Pokud je pacient chodící, může tam dojít za doprovodu sanitáře. V opačném případě ho přivezou na mycím lůžku. Nechali si tam vytvořit vstupy mediciálních plynů, aby nemuseli v koupelně používat kyslíkové lahve. Po této možnosti personál také hodně toužil.

Všechny pokoje pacientů, sester, lékařů, staničního bratra, chodby a další místnosti jsou vymalovány příjemnými pasatelovými barvami a vybaveny podle potřeby pohodlným a funkčním nábytkem. Pacienti jsou spokojeni mimo jiné s tím, že mohou ze svých lůžek sledovat televizi. Zdravotnický personál si zase nemůže vynachválit speciální rampy s otočnými stojany v záhlaví lůžek, na kterých jsou připojené elektrické zásuvky, výstupy mediciálních plynů, úchyty na přístroje. Díky nim mají k pacientům snadný přístup.

Chůvičky, jak je nazval jeden z pacientů, tak mohou přidávat ještě jeden úsměv navíc.