Invalidní podchod
Zpravidla se snažíme, aby naše aktuální poznámky a komentáře se nesoustřeďovaly na problémy plzeňské, ale celého regionu. Dnešní poznámka Ondřeje Vaculíka je z tohoto hlediska výjimečná. Nicméně ačkoliv jde o Plzeň, týká se téměř každého, kdo do naší západočeské metropole jezdí vlakem.
Pro chodce je možná nejhroznějším místem v Plzni podchod u Hlavního nádraží. Budí zdání, jako by člověk vstupoval do metra, ale kromě několika butyků s obvyklým hadrozbožím a předraženým pekařstvím v jeho obrovském podzemí ani nic není. Přesto se do jeho nitra musí denně valit tisíce lidí - a to každý, kdo chce přejít od nádraží Sirkovou ulici směrem k Americké a nebo jenom pokračovat směrem k Prazdroji. Od nádraží se všichni musí tlačit po úzkém chodníku pod viaduktem a po příkrých schodech sestoupit pod zem. Jsou tu sice dva eskalátory, ale ty jsou - jak výstižně upozorňuje výrazný nápis - mimo provoz. A to už mnoho týdnů. Zvláště za sněhové břečky je chůze po schodech i v podchodu na hladké dlažbě o zabití. Výška schodů ve veřejných stavbách by měla být do 16 centimetrů - učili jsme se u zedníků - tady mají centimetrů osmnáct. Úzké jsou i stupnice - strmost je pro méně pohyblivé lidi a kočárky nebezpečná.
V době, kdy autům muselo všechno ustupovat, protože byla modlou, a kdo měl žiguli, to už byl panečku pán, vyprojektoval takovýhle podchod člověk, on němž se nebojme říct, že to byl mamlas.
O podchod a nefungující eskalátory se zajímal také kolega Jiří Blažek, který u ředitele "Správy veřejného statku města Plzně" Stanislava Lišky zjistil, že během března by nefungující eskalátory měly být vyměněny, na což 20 milionů bude málo. Jak dlouho budou pak eskalátory fungovat nebo jaká je jejich životnost, než se opět zastaví a situace se bude opakovat, těžko říct. V každém případě by se možná více vyplatilo vrátit se k normálním poměrům, aby nikdo zbytečně nemusel lézt pod zem, když nejde o víc než přejít přes ulici. Všem by se ulevilo a ušetřilo by se. Stačilo by na několika místech odstranit zábradlí u chodníku a zřídit přechod pro chodce, jak je ve městě běžné. K absolutní přednosti aut před chodci, kdy pěší musí lézt do kanálů nebo šplhat po lávkách, není důvod, silniční zákon s chodci počítá a pohyb v motorizované dopravě jim umožňuje rovnoprávně. Podchod, který navrhl mamlas, by se tak dal v zájmu lidštějšího dopravního režimu města Plzně jednoduše zasypat. A mezi oběma viadukty by mohla být tramvajová zastávka. Domnívám se, že takové řešení by bylo obecně prospěšnější než stálá starost o invalidní podchod. Při vzájemné ohleduplnosti vejdeme se na ulici všichni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
