Hirošima

6. srpen je datum, které se navždy vrylo do dějin naší civilizace, neboť toho dne byla na město Hirošima svržena atomová puma. Následky výbuchu byly strašné. Naráz zemřelo 80 000 obyvatel, celé město zůstalo v rozvalinách a další stovky lidí ještě několik desetiletí zabíjela nemoc z ozáření.

Evropané přijali novou situaci s bázní i s obdivem. Od konce války s Německem uplynuly teprve tři měsíce. Ještě se sčítaly válečné oběti, ještě se lidé nevzpamatovali z přestálých hrůz a ještě se neztišila nenávist vůči agresorům. Vzdálené Japonsko bojovalo stejně zákeřně a krutě a stále se nemínilo vzdát. Propaganda tam přesvědčila většinu národa, že Američané vyvraždí v dobytých městech ženy a děti a zemi uvrhnou do otroctví. Nejen japonští vojáci, ale i civilisté byli odhodláni bojovat do poslední kapky krve. Zničení Hirošimy a Nagasaki císaře přimělo, aby 14. srpna podepsal kapitulaci. Urychlení konce války bylo kruté, ale tehdy každý dobře věděl, že se ve válce umírá a také že to bylo Německo a Japonsko, kdo ji rozpoutal.

Hirošimské Muzeum míru

Počátky atomové pumy však nenajdeme ve Spojených státech nýbrž v Německu. Tam fyzikové vysoké úrovně už na počátku 30. let úspěšně prováděli pokusy s řetězovým štěpením atomových jader. Ale Německo bylo čím dál více poblouzněno rasismem, uvěřilo v intelektuální méněcennost židů a své nejlepší vědce zavraždilo nebo vyhnalo. Árijec Otto Hahn byl skvělý fyzik, ale vyhnaný Albert Einstein byl lepší. Navíc znal poměry ve své ztracené vlasti a upozornil amerického prezidenta na nebezpečí, které hrozí z laboratoří v Berlíně. Od jeho dopisu do Bílého domu započaly ve velkém i pokusy ve Spojených státech. V podmínkách svobody a rovnosti byly úspěšnější než v nacistické Velkoněmecké říši. To bylo velké štěstí také pro naši zemi.

Brzy po 6. srpnu začaly vznikat iniciativy prosazující zákaz dalšího vývoje a výroby atomových zbraní. Zapojovali se do nich i vědci. Jakub Robert Oppenheimer o svém úspěchu při vytváření atomové bomby napsal: Fyzikové poznali, co je hřích. Žádná aktivita však nedosáhla svého cíle. Pro velké státy se vlastnictví jaderné výzbroje stalo prestižní záležitostí. Z vlastní zkušenosti také víme, jak mírových hnutí zneužíval Sovětský svaz. Chtěl, aby odzbrojili jenom ti druzí.

Logo|foto:Český rozhlas

Hirošima i Nagasaki jsou dávno znovu postavené a žijí v nich mladé generace. Jizvy po ranách blednou v Hirošimě stejně jako ve Varšavě nebo v Lidicích. Místo uklidnění a míru však vyvstávají nové nečekané hrozby z jiných zfanatizovaných zemí a my nevíme, co nám hřích fyziků ještě může přinést.