Gendrová korektnost
Emancipace žen není ani zdaleka odložené a vyřešené téma. A náměty se česká realita jen hemží. Jeden z příkladů zpracovala ve svém příspěvku Eva Klausnerová:
Jela jsem v poloprázdné tramvaji a myšlenky mi příjemně plynuly. Najednou mě ale jak rána pěstí vyrušil zadek. Nahý ženský zadek v nadživotní velikosti se vznášel nad jízdní dráhou na mohutném bilboardu. Snažila jsem se přečíst, koho a co má propagovat, ale za jízdy se to stihnout nedalo. Humpolácká reklama však na mne nepřestávala dotírat a tak jsem se za dva dny vydala si ji pořádně prohlédnout.
Nalezla jsem ji nad křižovatkou u Škodovky. Na plakátu nebyl jen zadek, ale i kousek těla s pěkným útlým pasem a celé torzo bylo svůdně natočeno, jakoby právě někoho svádělo k souloži. Na první pohled obraz vypadal jako výzva k návštěvě nevěstince, ale jedna věc byla matoucí. Majitelka půvabného trupu nešikovně svírala v ruce kuchyňskou pánev. Přistoupila jsem blíž a přečetla si text. Byla na něm adresa mimořádně skvělého obchodu s domácími potřebami lákajícího zákazníky a stručný reklamní slogan: "Pěkná pánev doma !" Pochopila jsem, že neotřelí reklamní tvůrci nepředkládají obecenstvu kuchařinku, která se před smažením řízků svléká do naha, ale prostou součást nákupu. Zákazník si v onom výtečném obchodě zřejmě může zakoupit pánve hned dvě. Po příchodu do bytu pak jednu strčí do kredence a druhou zavře třeba do špajzu. Obě bude mít pěkně při ruce v pohodlí doma kdykoliv připravené k použití.
Nedávno rozčeřila hladinu médií gendrová příručka správné mluvy. Gender studies neboli rodové studie je instituce založená v Praze Jiřinou Šiklovou. Zabývá se ženskými osudy, rozdíly mezi pohlavími a rovnoprávností žen a mužů. Jsou to důležité otázky, jejichž spravedlivá řešení mohou přispět ke zkvalitňování moderní společnosti. Jazyková nerovnost, která ignoruje ženy, se vyskytuje zejména v angličtině. Ve Spojených státech i ve Velké Británii se už dávno proti ní bojuje. Mezi angličtinou a slovanskými jazyky však přece jen existují rozdíly. My si nepleteme mužská a ženská jména, nemáme tentýž výraz pro slovo muži a slovo lidé jako v angličtině a české ženy se nikdy nemusely po svatbě jmenovat paní František Novák jako chuděry Angličanky. Pod příšerným plakátem u Škodovky člověka napadne, zda není třeba litovat peněz a energie vydaných na jazykovou korektnost, když nás reklamy ponižují na každém kroku. A děje se tak za tiché lhostejnosti veřejného mínění. Přála bych si, aby institut rodových studií vyvolal velkou debatu o sexistických plakátech, a aby i naše poslankyně jasně vyjádřily, jak moc se jim líbí či nelíbí.
Zatím čeští podnikatelé předvádějí svůj prapodivný vztah k ženám. Víceméně nás povýšili na anatomický materiál. Není nám nic platné, že teď už budou vždycky říkat občané a občanky nebo zákazník a zákaznice. Všichni známe výlohy řeznictví se sádrovou šunkou a vepřovou hlavou. Šunky českých občanek se jak vidno uplatní v širším spektru. Dobře poslouží i při prodeji nádobí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
