Ekolog Jiří Malík: Situace je alarmující. I kdyby pršelo jak dříve, kvůli oteplování budeme vysychat

Jaká je aktuální situace s vodou v české krajině. Opět hrozí sucho? Přitom by si člověk řekl, že v posledních dnech docela napršelo.
Situace je vážná, až alarmující, řekl bych. Protože v dubnu jsme měli letní teploty, byl první letošní tropický den, každým rokem se dosahují rekordy teplotní. To znamená, že i kdyby pršelo jako v minulosti, tedy průměrné srážky, tak nám to nebude stačit a krajina bude vysychat.

Jiří Malík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A je tam několik důvodů, proč. První, že za posledních 20 let se zvýšil odpar o neuvěřitelných 50 procent. Tedy, abychom udrželi vodní komfort, na který jsme bývali zvyklí, tak by muselo pršet de facto dvakrát tolik. A to se nestane.

Abychom udrželi vodní komfort, na který jsme bývali zvyklí, tak by muselo pršet de facto dvakrát tolik. A to se nestane.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda

Dokonce panují obavy, protože klimatická změna narušila polární cirkulaci, že se bude propisovat sucho z roku na rok. Ta situace se vyvíjela v letech 2014 až 2019 a v roce 2018 jsme měli největší sucho za 100 let. Protože bylo 34 procent srážek pod normálem. A v roce 2019 jsme pak měli největší sucho za 500 let. Srážky stále zůstávaly pod normálem.

Čtěte také

Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě

Tato situace se propisuje dál, teď to bylo trošku milosrdné k našemu středoevropskému regionu, že trochu více pršelo, ale nestačí to. A to zase z mnoha důvodů. Nejen kvůli odparu, ale protože naše zemědělská půda není v dobré kondici a je málo porézní. Tudíž nepřijímá dostatek vody. To je jeden zásadní problém.

A druhým zásadním problémem je nedostatek sněhu. Respektive, když už sníh napadne, tak hned roztaje. Konkrétně u nás na Broumovsku během listopadu, prosince a ledna několikrát napadl sníh, ale celkem se asi tři dny dalo lyžovat. A to je prostě směšné. Co se týče sněhové pokrývky, pětkrát za sebou roztála a do toho ještě pršelo, místo sněžení.

Kdybychom to trošku přehnali, tak jsme měli během dvou měsíců pětkrát zimu a pětkrát jaro. A voda z krajiny odtekla.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda

Déšť pak jde obrovsky rychle pryč z krajiny a zejména také kvůli vysokým teplotám nám odteče už uprostřed zimy. Kdybychom to trošku přehnali, tak jsme měli během dvou měsíců pětkrát zimu a pětkrát jaro.

Čtěte také

Získá „Nobelovku pro vodu“ projekt Jiřího Malíka, který vrací vláhu do krajiny u Zdoňova?

A můžeme to doložit i tím, že jsme vytvořili ve Zdoňově v rámci modelu Živá krajina, což je první celonárodní pilotní území, takovou údolnici, jak odstavit, využít vodu z melioračních systémů a dostat ji na povrch, přes pět takových poldrů a tůní. A ty se skutečně naplnily poměrně velmi záhy.

Protože v té době odtávalo, takže jsme měli asi za 55 hodin krásných zhruba 17 000 kubíků vody v tom novém mokřadu a v těch tůních. Vypadalo to moc pěkně. Ovšem, jak jsme předpokládali, tak ty tůně vyschly. Mysleli jsme si, že k tomu dojde, že to ale bude tak brzy, to jsme opravdu byli šokováni. Takže se samozřejmě otepluje. A to znamená, že bude sucho.

Nejdůležitější, co můžeme a musíme udělat, je zlepšit zemědělství a skladbu zemědělské krajiny. A napravit lesní hospodaření.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda

Jisté je, že pokud neuděláme nic, tak se to bude všechno prohlubovat a pokud nepřestaneme produkovat obrovské množství skleníkových plynů, jak se nám to daří dosud, tak se ta situace bude neustále zhoršovat. A vidíme to opravdu už letošní rok, kdy jsme se dokonce skokem dostali někam, kde byl výhled na rok 2050 nebo 2080. Takže ta situace opravdu vážná.

Čtěte také

Jaroměř chystá kroky k zadržení vody v krajině, která by se tak přiblížila své přirozené podobě

Ocitli jsme se ale na naprosto neznámém poli, tedy každá rada, co s tím dělat, je dobrá. Důležité jsou dva kroky. Ten první je, že musíme snížit co nejvíce skleníkové plyny na celé planetě, aby se tolik neoteplovalo, nebo alespoň ne tak rychle. A druhá věc, že musíme adaptovat krajinu jako celek na ony zvýšené teploty, na ty extrémy, co se týče srážek.

Protože takové ty mírné, zahradní deště většinou už nebudou, budou více přicházet extrémní a přívalový srážky. A ty spadnou a zase samozřejmě rychle odtečou. Takže zásadní věc, co musíme udělat ohledně oné adaptace, že se na plochách v celém státě, potažmo v celé Evropské unii, musíme zadržovat vodu celoplošně.

Zahrádky, dobře, to je ale pouze několik procent celého našeho území. To situaci nevyřeší, ale maličko to může pomoci. Nejdůležitější, co můžeme a musíme udělat, je zlepšit zemědělství a skladbu zemědělské krajiny. A potom samozřejmě co nejvíce napravit lesní hospodaření.

Jiří Malík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s ekologem Jiřím Malíkem, ochráncem přírody a předsedou spolku Živá voda, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.