Dříve boží muka s kaplí, dnes paneláky
V současnosti se jedná o poměrně rušnou křižovatku ulic Zábělské a Masarykovy v Plzni na Doubravce, která je obklopena panelovými domy a několika obchody. Když se však podíváme do historie, zjistíme, že právě tady se nacházela doubravecká náves s typickými venkovskými usedlostmi.
„Vždycky tu bývala rušná silnice, jen tu máme dnes navíc obrovskou křižovatku, kolem které jsou paneláky a zbytek nějaké starší zástavby a je to takové neutěšené. Jsou tady paneláky, prvorepublikové obchodní domy, za námi se nachází domy z 19. století a přes ulici stojí statek, který svými základy pochází už možná ze 14. století, což je na této návsi poslední existující statek," popsal lokalitu předseda spolku Zestínu Lukáš Houška.
V současnosti už bychom asi jen stěží uhodli, že právě zde se doubravecká ves jeden čas nacházela. „Když se začalo stavět sídliště Doubravka, tak se vůbec poprvé přistoupilo k tomu, že se město nedoplňovalo, ale probourávalo, aby se starší zástavba nahradila novými typy staveb, jako jsou třeba paneláky,“ uvedl Lukáš Houška.
Doubravka patřila k historickým vsím, jejíž centrum se v minulosti stěhovalo několikrát. „Toto centrum tady vzniklo po 13. století. V místě křižovatky, kudy teď projíždějí auta, stála maličká kaplička, boží muka, a naproti té křižovatce na rohu paneláku, který se nachází přes ulici, bývala doubravecká kaple. To vše bylo zbouráno v 60. letech 20. století včetně kompletní návsi s domy, jež stály kolem a kterých bylo asi 40,“ přiblížil tehdejší vzhled návsi Houška.
Celé místo se tedy výrazně změnilo. „Zvýšila se tady země, je tady velká navážka. Je to úžasné a děsivé zároveň, že nějaké centrum vsi, které tady bylo cca 600 let, najednou zmizelo a máme tady místo toho panelákové sídliště,“ uvedl předseda spolku, podle kterého by tato náves, za předpokladu, že by byla zachována do dnešních dnů, vypadala dokonce lépe, než známá bolevecká náves v Plzni: „Tady tu náves, která byla tvořena klasickými usedlostmi, to znamená velký dům se štítem otočeným do návsi plus nějaká hospodářská stavba, doplňovalo několik výrazných staveb, jako byla například doubravecká zájezdní hospoda.“
Doubravecká zájezdní hospoda se nacházela na pražské trase, jelikož touto cestou se jezdívalo do Prahy, a byla to velká patrová stavba, která podle Lukáše Houšky vypadala téměř jako zámek. Předseda spolku přirovnal někdejší doubraveckou náves k podobě současného města Touškov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
