Dobro kape po kapkách, zlo teče vodopádem

25. listopad 2008
Publicistika

Pravdivost a stálou platnost starých přísloví i v dnešní době hledá Jindra Klímová tentokrát v tvrzení Dobro kape po kapkách, zlo teče vodopádem.

Tahle moudrost je z pokladnice starých Arabů, ale - uznejte - platí i pro tu naši střední Evropu. Kolikrát jsme přece pocítili, že dobrého přibývá pomalu a těžce, a zlé se přihrne jako povodeň. Jako velká voda, která najednou zatápí a ničí, ačkoliv se z počátku jevila jako docela drobný déšť. Je totiž nebezpečné, trvá-li dlouho. Když informuje veřejnost o nějaké vážné situaci Bezpečnostní informační služba, je to mnohem, mnohem víc, než předpovědi meteorologů. Její zprávy jsou přece určeny hlavně vojenským a bezpečnostním expertům a politikům, a obrací-li se na všechny, není to jen tak. Ve čtvrtek varovala Bezpečností informační služba našeho státu před dalšími střety pravicových extrémistů s policisty. Zástupci Dělnické a Národní strany totiž oznámili, že už chystají četné demonstrace, podobné té litvínovské. Připomínám jen, že pohotovost policie znamenala náklad několika desítek milionů korun a jejím výsledkem bylo také zranění šestnácti lidí. Naše republika má podle úsudku odborníků příliš blízko k občanským nepokojům a řekněme rovnou - střetům. K té nejtvrdší extrémní pravici se prý u nás hlásí tři až pět tisíc lidí. Dávno už opustili svá dlouhodobě oblíbená témata jako jsou homosexuálové a Židé, ale i vzory Třetí říše a Adolfa Hitlera, i když rádi sahají po jejich atributech znaků a pozdravů. Teď vidí cestu jak na sebe upozornit v aktuálnosti stále trvajících otázek kolem společensky problémových skupin v romské populaci. Ale mají ve svém hledáčku i přistěhovalce a bezdomovce. Kde se vzala v dnešních mladých lidech ta krutost a chuť k násilí? Ta faleš vydávat ji za přesvědčení, kamuflovat ji potřebou spojit všechny ultrapravicové organizace a dokonce to nazývat svatou věcí? Jedno z českých přísloví říká, že "každá nádoba může vydat jen to, co v ní je". Tihle mladí nevědí téměř nic o vzniku dvou strašných válek, o rasismu, a když, tak jejich obdiv patří násilí té doby.

Cyril Koky z vládní rady pro Romy jako jeden z představitelů těch, kteří jsou terčem, také ví, že situace bude eskalovat. Už nepůjde jen o předem ohlášené demonstrace a pochody městy, ale navíc o akce jakoby náhodné, a to kdekoliv. "Když zmizí lev, vládne hyena", říká indické přísloví. Kam se zatoulalo až do Čech? Čeňkovi Růžičkovi z Výboru pro odškodnění romského holokaustu vadí, že čeští politici na rozdíl od německých kolegů nestojí výrazně na straně proti rasismu. Existuje prohlášení, že ministr vnitra Langer chce zakázat Dělnickou stranu jako protizákonnou. Vicepremiér Čunek, kterého vynesl do vysoké politiky právě nepříliš šťastný zásah v romských záležitostech, chce poslat do litvínovského Janova sociální pracovníky a nabízí, aby si majitelé domů zažádali o peníze z Evropských fondů. Ale to není žádné řešení. "Kyselé mléko", jak říká slovenské přísloví, "nikdy nezesládne". Shodou okolností v době, kdy zesílily tyto nepokoje, byla ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková právě v Kanadě požádat tamní vládu, aby od občanů České republiky nevyžadovala vstupní víza. Tento opětovný požadavek způsobil totiž mimořádný počet přistěhovalců romského původu. A když se vrátila, čekal ji šok. Po událostech v Litvínově se obrátilo na premiéra otevřeným dopisem Sdružení Romů ze Severní Moravy. Sděluje v něm, že ze strachu o své zdraví a životy může očekávat zesílení emigrace z České republiky. V těch, kdo se snadno nechají svést, ožije staré cikánské přísloví: "Chléb, cibule a svoboda - jsou lepší než kuře, med a robota." V těch téměř třech stovkách romských ghet, které u nás existují, se najde dost dobrodruhů. Jak se říká - "syn kocoura je také kocour". Namísto vážného varování, ba prosby a ukázky dobré vůle, prohlásil Jiří Čunek: "Ano, u nás může každý svobodně cestovat jak chce." Jenomže to bude čas, kdy bude Česká republika řídit Evropskou unii. To už samo o sobě představuje tisíc vážných starostí. Ta, co přibude, hrozí vodopádem. A jak jsem řekla v úvodu: "Dobrého přibývá po kapkách, zlo teče vodopádem."

Logo
autor: Jindra Klímová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.