Čím potěšíte dámu...

Netřeba kupovat jí maskáče, odpovídám na otázku ze záhlaví. Hned vysvětlím, jaký že to obleček mám na mysli. Není to vojenský stejnokroj do smíšeného lesa, do písečných bouří ani do sněhu, nejsou to maskáče vojenské. O maskáčích společenských je řeč. Na otázku, čím potěšíte dámu, odpovídá v předvánoční nabídkové přestřelce obchodních domů celá hora katalogů, letáků, plakátů a reklam všeho druhu. Nabízejí všechno všem. Hrají na hravost dětí i mužů, u žen především na marnivost. Ale to se jen tak říká, protože i muži jsou velmi často marniví a ženy hravé. Základní rozdělení sice můžeme potvrdit, ale bylo by velmi ošidné myslet si, že v lidském druhu to mají vztahy tak jednoduše nastaveno, jako v bytě čápů, například. I když jednoduchost čápů, ale i třeba kachen či slonů, je ve své průzračné čistotě rozdělení rolí pro člověka poučnou kapitolou. Vánoce jsou zvláštní dobou, kdy i surovci mlátí své ženy méně než v červnu, třeba; jsou dobou kupování, bohužel, často i odpustků.

Čím potěšíte dámu? Nenásilím. Asi se usmíváte, ale už je to tak, že třetina, a to podle statistiky do nepřesnosti přímo zachumlané, třetina žen je obětí násilí. Domácího násilí, abych upřesnil, což znamená, že násilníky jsou jejich manželé, druzi, slovem partneři. I snoubenci, věřte nevěřte. A ty snoubenky jsou tak vdavekchtivé, že si ty zasnoubené hulváty stejně vezmou a udělají tak z externích násilníků hrubiány interní, domácí. Třetina žen je obětí násilí. Takže řešit zda v ježíškovské substituci koupit kabelku, parfém, kožich či náhrdelník, je sice problém na místě a roztomilý, ale ve velkém objemu starostí pouze dílčí a časově omezený. Dokud zde ve většině ostatního času budou chlapíci, kteří za chlapskost považují rány do hlavy své milé, kdysi nejmilejší, měli bychom se zabývat tím, čím dámy opravdu potěšíme. Zákony proti násilí máme. Zákonodárci ovšem těžko mohou odhlasovat zákon, vyžadující slušnost prostou, rytířskost, chlapskost bez pěstí. Takové zákony se rodí hluboko ve společnosti, v rodině, na domácí, nikoliv parlamentní půdě.

Logo|foto:Český rozhlas

Existuje tisíc způsobů, jak potěšit dámu, přičemž ty dárky tvoří jen zanedbatelné číslo z toho počtu. Podržet dveře, kabát, židli. Podržet ji, když pozakopne tam či onde. Občas květiny, ale pohlazení denně. Je to poznat na ženách, které nejsou hlazeny, kterým nejsou drženy dveře, kabáty i kožichy. Mnohé z nich jsou těžší o dekagramy zlata, ale je na nich vidět, že by daly kus života za jeho kousek ve slušnosti prožitý. Dámy potěšíme tisícerým způsobem, ale platí, že největším potěšením jim je nepřestávající zájem a pozornost. Nejdůležitější a nejtrvanlivější ale je to, co je zcela prosté; dámy potěšíte nejvíc a za všech okolností tím, když se ve vaší společnosti budou moci bez omezení cítit ženami. Málo? Možná se mýlím, ale, zeptejte se jich.