Chtěli jsme kapitalismus?
Už po dvaadvacáté oslavujeme výročí sametové revoluce z listopadu 89. Byl to bezesporu převratný moment v moderních dějinách naší společnosti. Nicméně po počátečním nadšení a velkých očekáváních se dostavilo nejen uspokojení, ale také vystřízlivění a mnohdy ztráta iluzí. Také nad tím se v příspěvku nazvaném Chtěli jsme kapitalismus? zamýšlí Lubomír Stejskal.
Soudobá lidová moudrost praví, že socialismus byla komplikovaná cesta od kapitalismu ke kapitalismu. Chtěli jsme ale kapitalismus v listopadu 89? Předseda vlády předlistopadového Československa Lubomír Štrougal tehdy říkali. „Bude demokracie, budou volby, budou cestovní pasy, bude svoboda tisku, bude nová éra našeho hospodářství. To se muselo líbit opravdu každému. Ale nikdo neřekl: Bude kapitalismus!“ Prominetní autor se snaží navodit dojem, že pozdější vývoj byl vlastně podvodem na občanech, neboť návrat ke kapitalismu si přece nemohli přát. Má pravdu?
Především: na to, co jsme ve dnech sametové revoluce chtěli či nechtěli si musí odpovědět každý sám. Nicméně tehdejší spontánní občanské angažmá bylo namířeno proti vládnoucímu režimu. Z logiky věci vyplývá, že nebyla jiná alternativa. Ovšem ne každý to tak sám pro sebe definoval: komunistická propaganda udělala z kapitalismu něco, čeho by se každý slušný člověk měl štítit. Přesto si lidé přáli žít ve společnosti, jejíž součástí jsou hodnoty tvořící samu podstatu demokratického kapitalismu. Široká škála svobod, politický pluralismus, právní stát, tržní ekonomika. Vzpomeňme na jedno z tehdejších hlasitě provolávaných hesel – Svobodné volby. Lubomír Štrougal pravdu tudíž nemá.
Otázka nestála tak, zda kapitalismus ani či ne, ale jakou tomu našemu, postkomunistickému, dáme podobu. A tady příliš důvodů k euforii nenacházíme. Po dvaadvaceti letech víme, že v tom historickém a v minulosti dosud nevyzkoušeném přechodu od jednoho systému k druhému bylo uděláno až příliš mnoho zbytečných a nevynucených chyb. Ne vždy provázela svobodu odpovědnost. Mnozí zapomněli na zásadu, že kapitalismus není jen o možnosti zbohatnout, ale má také svoji morální dimenzi. V průběhu času byli pěšáci sametové revoluce stále častěji svědky jevů, které vyvolávaly oprávněnou frustraci a ztrátu iluzí. Dostavil se pocit, že ideál, kvůli němuž mezi tisícovkami klíčů cinkaly také ty jejich, byl znehodnocen nežádoucím obsahem. Ti, kdo ještě občansky nerezignovali, se ptají: jak dál naložit s étosem listopadového zázraku, který pro většinu znamenal splnění životního snu?
Tato otázka dne je výzvou pro každého z nás. Tušíme, že odpověď v současné společenské atmosféře budeme hledat velice nesnadno. Jedno snad ale víme s naprostou jistotou. Že řešením není návrat do časů před listopadem 89, ale náprava poměrů uvnitř systému zvaného prostě kapitalismus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
