Chleba s tvarohem a hurá do lesa! S kaprovkou, sekerou a sílou drvoštěpa

23. únor 2017

O řemeslech

S naším seriálem O řemeslech se vypravíme za dřevorubci do dob, kdy jim ještě tvrdou práci neusnadňovaly ani motorové pily ani jiná mechanizace. Pila a sekera - to bylo základní vybavení dřevorubců po staletí.

Ve zvlášť nepřístupných horských oblastech stále ještě je. A také dobří tažní koně, potřební na svážení dřeva z nepřístupných terénů. Stejně jako dnes probíhala i v minulosti těžba dřeva hlavně v zimním období. Lesný označil, které stromy se pokácí. Zimy bývaly jiné, hlavně bývalo mnohem víc sněhu, a tak ke svážení dřeva sloužily speciální saně.

Pro dopravu palivového a kratšího dřeva sloužily jedny sáně, pro delší kusy, třeba na trámy krovů a stěny roubených domů pak další přípojné sáně. Podobně jako dnes návěs u kamionu. Sáně v lese ale nezanechaly takovou spoušť jako dnes těžké a hlučné stroje.

Stromy se kácely pilou kaprovkou a bylo k tomu zapotřebí dvou dřevorubců. Větve se odsekávaly sekerou. Dřina ohromná. Alespoň částečná úleva přišla s vynálezem benzinového motoru, kdy se záhy objevila i varianta pohonu pilu. Zrodila se motorová pila.

Obluda pro dva siláky

Oblouková pila|foto: Pavel Halla

Z počátku šlo o velké monstrum, které museli držet a ovládat dva muži. Byla to dvoumužná pila stejně jako původní kaprovka. A i když zvedat a držet několik desítek kilogramů velké monstrum nemohlo být nic příjemného, byl to velký pokrok v těžbě dřeva.

Motorové pily se postupně zmenšovaly a vznikaly stále spolehlivější, ovladatelnější a hbitější stroje. Vážné úrazy na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak se motorová pila dočkala bezpečnostních prvků jako dnes už neodmyslitelná brzda řetězu.

I přes obrovský pokrok v těžbě dřeva, přes takzvaný harvestor, který velké smrky v lese kácí a opracovává, jako by šlo o lehká párátka, po mohutné svážné stroje, patří tohle řemeslo dodnes k těm nejnáročnějším.