Bližší košile než kabát

Nový kabát si s letošním jarem má obléci Česká republika. Pravda, ten starý už je poněkud ošuntělý, fazonka také nijak moderní, je poněkud úzký v ramenou i přes prsa, a v Bruselu se dokonce špitá, že má díru v kapse. Nový by se hodil. Jenomže jak všichni víme, o jiném rozhodují lidé. A senátoři s poslanci jsou také jen lidé. Prezidentská volba je sice věc mimořádná, ale když se vybírá takový pomyslný nový kabát, kdekdo si přidržuje na těle vlastní košili, která je mu přece jen bližší. Když už si ji zahřál, aby o ni nepřišel... A tak máme po druhém volebním kole na dalších pět let - jak rozhodl náš parlament - staronového prezidenta Václava Klause. Měl v tom klání o post na pražském hradu důstojného soupeře, ekonoma Jana Švejnara. Zelení ho nominovali s přesvědčením, že kdyby už dnes volili prezidenta všichni občané, musel by jejich tip vyjít, protože tenhle soupeř měl opravdu všech pět pé. Jenom jednu vadu: neměl kolem sebe volitele, vděčné za hřejivé a trvanlivé flanelové košile, které udržují teplíčko, takže nestojí o nějaký čerstvý vítr. Když k téhle filozofii přidáte přísloví "koho chleba jíš, toho píseň zpívej", vyjde vám, že co je výhodné, stojí za rvačku i za zradu. A tak není divu, že se při prvním kole volby zdálo, že ani z ostudy kabát nijak moc nevadí. Ovzduší zhoustlo výhrůžkami, obviňováním a napadáním, vulgaritami i strachem. Močál stranické rétoriky bublal jako probuzená sopka. Když ministr vnitra Langer začne vyhrožovat kdo že půjde bručet, tak už to začíná být vážné. Lobbisté si mohli nohy uběhat a frekvence předjednání a ujednání byla obdivuhodná. Poslanci a senátoři začali dostávat výhrůžné esemesky a dopisy s kulkami i střelným prachem. Druhé kolo volby mělo přinést překvapení.

Logo|foto:Český rozhlas

Postarali se o něj komunisté pod heslem: koukejte, jak jsme důležití! Přivedli do volby svou prezidentskou kandidátku: europoslankyni Janu Bobošíkovou. Předem bylo jasné, že pro ni nezískají žádnou podporu, ale vzájemně si vyhověli. O Bobošíkové se zase po čase doma mluvilo, mohla se předvést v několika kostýmcích, a až budou volby do Evropského parlamentu, bude moci říct, že byla nominována i na post hlavy státu. I když elegantně na poslední chvíli ze scény odstoupila. A komunisté získali slepici, která jim snesla zlaté vejce: zamávali celou volbou. Jenomže tak dlouho intrikovali, až na konci toho veletoče přispěli k tomu, co původně nechtěli: ke zvolení Václava Klause. Uvnitř téhle strany to vře: že on ten Filip už nemá žádného filipa! Sociální demokracie zase ještě před začátkem druhé volby prožívala detektivku: poslanec ČSSD Evžen Snítilý byl viděn v debatě s ministrem Langerem a poslankyní ODS Horníkovou a poté se zhroutil. Když se vzpamatoval, oznámil, že vystupuje z klubu své strany a přimkne se k těm, kdo budou volit Václava Klause. Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Jenomže co mělo zůstat utajeno, vyšlo najevo. Byl v minulosti spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky a to o něm věděli jen zasvěcení, protože jinak měl negativní lustrační osvědčení. Tak teď už budou s Pohankou a Melčákem k dispozici tři králové. Lidovci, kteří se holedbali tím, jakou volnost nechali pro volbu svým členům, prý museli tolik čelit tlaku profesora Halíka, až téměř všichni zklausovatěli. A to ještě člen jejich klubu Karel Barták se rozhodl místo přímé volby dlít v kuloárech. Hlavně, že mají příslib navrácení majetku církvím a návratu svého předsedy Čunka do vlády. Nu a občanským demokratům se podařil husarský kousek: v druhém kole prezidentské volby neutrousili premiér a ministr vnitra ani jediné sprosté slovo. Dokonce zazněla nahlas jedna omluva místopředsedovi Bémovi. A zelení? Chyběla jim do počtu poslankyně Zubová, omluvila se se značným zpožděním a docela jim to poznamenalo reputaci.

Logo|foto:Český rozhlas

Takže všechny politické strany, co jich jen máme, si budou po téhle volbě lízat rány nebo léčit vnitřní zranění. A zůstal nám staronový prezident. Sám to stvrdil: "Zůstanu sám sebou". No právě... Ale navíc, navíc přece máme na politické scéně nového, kvalitního politika, který je do budoucna příslibem. Jedny volby skončily a další tu budou co nevidět.