Běšiny na Klatovsku založil slavný rod Běšínů
Běšiny jsou obcí toho jména v České republice jen jedny. Už hodně dávno, ve 14. století, se v údolí Drnového potoka usadil slavný rod Běšínů, prý známý svou vášní pro cestování do cizokrajných končin a službou u krále. S cestováním mají velké zkušenosti i současné Běšiny. Okolní příroda včetně nedaleké Šumavy přímo lákají k výletům.
Pro podporu turistického ruchu tu v minulosti postavili a zprovoznili dnes už i za hranicemi České republiky dobře známý Eurocamp s celoročním provozem. Kemp byl postavený za vydatné podpory evropských dotací, proto ten název „euro“. Eurocamp je dnes centrem kulturního dění v Běšinech. Konají se tu zasedání i svatby a z restaurace rozvážejí jídla i běšinským seniorům. V Běšinech prostě myslí na všechny. Tak jako kdysi páni z rodu Běšínů, o kterých se tradovalo, že byli lidumilní.
Běšiny na Klatovsku obklopuje překrásná pošumavská příroda, protkaná řadou stezek a pěšin. Šumava je z obce doslova nadohled a řada výletů na šumavské velikány vede právě odtud. Pod Běšiny patří také vísky Hořákov, Hubenov, Kozí, Rajské a Úloh. Celkem žije v Běšinech a okolních vesnicích 840 obyvatel. Základní vybavení je samozřejmostí, pro zábavu nechybí například fotbalové hřiště, tenisové kurty ani přírodní koupaliště.
Velkým koníčkem pro hodně obyvatel Běšin je ale dobrovolná „hasičina“. Považte! Sbor dobrovolných hasičů v Běšinech má přes 90 členů. To znamená, že minimálně každý desátý obyvatel u hasičů. Běšinští dobrovolní hasiči se také účastní soutěží. Naštěstí si už nepamatují, kdy byl v obci poslední větší požár. Co tu umí potrápit je ale velká voda. V minulosti museli několikrát zasahovat při rozvodnění Drnového potoka.
Budoucností každé obce jsou její mladí obyvatelé. V Běšinech v posledních letech děti přibývají. Ty starší navštěvují dvě třídy historické základní školy. Je zrekonstruovaná a uvnitř nepoznáte, že budova pochází už z konce 19. století. Nechybí moderně vybavené učebny ani prostorná kuchyně se školní jídelnou. K základní škole patří také škola mateřská, kde se v posledních letech daří udržovat dokonce dvě třídy, tedy přes 30 dětí.
Odkud a po kom se Běšiny jmenují Běšiny, už víme. V erbu Běšin, o nichž je nejstarší dochovaná písemná stopa už z roku 1379, najdeme na pravé straně medvědí tlapu, na levé straně volský roh. Běšínové prý byli lidumilové. Na přelomu 15. a 16. stol. se někteří členové rodu dokonce prosadili v královských službách.
Běšiny protkané historií
V Běšinech najdeme také malebné domy lidové architektury. U dvou rybníků v centru Běšin se ale rýsují zbytky pořádné historické tvrze. Býval tu i renesanční zámek, který ale později upravili na sýpku. Mezi další historicky zajímavá místa v Běšinech a okolí patří kostel sv. Bartoloměje nebo spíš jeho trosky. Raně gotický kostel byl totiž po reformách v roce 1788 zrušen a zbořen. Dnes je hojně navštěvovanou zříceninou. A konají se tu také už tradiční poutě.
Později postavený kostel Navštívení Panny Marie ve středu obce byl původně zámeckou kaplí, přestavěnou v roce 1654. Později se stal farním kostelem. Na vnější boční zdi kostela si můžete všimnout na první pohled staršího náhrobního kamene. Je z roku 1595 a v polovině 19. století ho sem přenesli z ruin zbořeného kostela sv. Bartoloměje.
A ještě jednu historickou událost je třeba připomenout. V našem audioarchivu na ni vzpomíná i místní historik a kronikář Václav Kubernát. Na běšinském hřbitově je památník 42 obětí pochodu smrti z konce 2. světové války. Byli to vězni různých národností z koncentračních táborů. Od takových smutných událostí uplyne v květnu už 70 let a doufejme, že navždy patří do minulosti.
Zpátky tedy do současných Běšin. Provázanost se sousedním blízkým Německem, přesněji řečeno Bavorskem, je už dnes naštěstí ryze mírová. Partnerským městem Běšin je více než 10 let bavorské městečko Lalling. Obě obce pořádají pravidelná přátelská setkávání, poutě a vzájemné exkurze. Přeshraniční spolupráce sousedů kvete jak má. Radost by měli určitě i mírumilovní zakladatelé obce – páni Běšínové z Běšin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Deset let trvalo, než jsem se s tím vyrovnala.‘ Karlu Charvátovou ve vězení znásilnil příslušník SNB
-
Spát na vesmírné stanici není jako na Zemi. Mikrogravitace vše mění, popisuje astronaut Vittori
-
Ve finální nominaci na mistrovství světa chybí Vrána, Nosek nebo Ticháček. Tým posílí Kämpf z Toronta
-
Ukrajinci prožívají třetí pravoslavné Velikonoce ve válečných podmínkách. Modlí se, aby válka skončila