Archivní nahrávka o germanizaci Prahy. Vlci v Krušných horách. Výročí bratislavského luterána C. E. Schmidta

Komise, která měla na starost přejmenování ulic původně vytipovala asi 2000 míst, ale nakonec jich byl přejmenován jen zlomek z tohoto počtu, jak v pořadu vysvětluje historik z Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec.

Komise vycházela z přesvědčení, že Praha je staré německé město – to se také snažila i symbolicky naznačit ve výběru nových názvů ulic, náměstí nebo sadů.

O německé podstatě Prahy ostatně napsal i Josef Pfitzner knihu s názvem Tisíciletá Praha. Ta měla podle něj být ideovým vzorem pro germanizaci Prahy. Po válce byl Josef Pfitzner, původně profesor historie na německé univerzitě v Praze, popraven.

V další části pořadu si povídáme o návratu vlků na česko-německé pomezí a závěr je věnován výročí týdne. Tentokrát je tématem významný luteránský duchovní, bratislavský Němec Carl Eugen Schimdt.

Po vzniku Československa Carl Eugen Schmidt organizoval luteránskou církev na Slovensku a také vstoupil do Maďarsko-německé křesťansko-sociální strany, za kterou byl v roce 1920 zvolen senátorem. V roce 1941 odešel na odpočinek.

Byl odpůrcem národního socialismu a na konci války odmítal odejít do bezpečí před blížící se Rudou armádou. Po roce 1945 mohl Carl Eugen Schmidt zůstat v Československu, přestože německá evangelická církev zde byla zrušena. Zemřel v říjnu roku 1948 a je pochován na evangelickém hřbitově v Bratislavě.