Advokát Půš: Střídavou péči volme jen u odrostlejších dětí. U menších by měl jeden rodič ustoupit

Advokát Mgr. Karel Půš je hostem naší radioporadny na téma: rodinné právo a rozvody, vypořádání majetku, výživné na děti.

Rozvodů prý v posledních letech u nás v České republice mírně ubývá. Jak to vnímáte ze své praxe, můžete to potvrdit?

Čtěte také

Co dělat, když partner nebo partnerka neplatí na dítě. Rodinné právo pohledem JUDr. Martina Zbořila

Je to pravda. V zásadě jsme se dostali na hrozivé číslo, že zhruba každé druhé manželství končilo rozvodem. Momentálně tato čísla klesají. Pod 40 procent jsme se sice ještě nedostali, ale doufám, že to dopadne. Protože si myslím, že lidé dnes vstupují do manželství s trošku větší rozvahou.

Je to samozřejmě znát na i tom, že z takových manželství se rodí děti přeci jen už řidičům, kteří z mého pohledu určité životní zkušenosti nasbírali.

Vybrali jsme jako téma střídavou péči. Protože i tato možnost se objevuje častěji, lidé ji více využívají.

Je to tak. Doufám, že mi to teď někteří kolegové odpustí, ale budu trošku přísnější. Já to nevidím rád, nemyslím si, že je střídavá péče všespasitelná. Nicméně má určitě své nezastupitelné místo.

Musí zvítězit zdravý rozum. Pokud ho rodiče nemají nebo respektive obvykle jeden z nich, tak tam zkrátka nastupuje soud.
Mgr. Karel Půš, advokát

Takové mé obecné pravidlo, o které se snažím, aby ho přijímalo mé okolí, nejen klienti, zní, volme střídavou péči jen u dětí odrostlejších. U těch nejmenších by měl vždy jeden z rodičů, jak se říká, ustoupit. Raději všem doporučuji, aby ta péče skončila u jednoho z rodičů. A druhý by měl mít co možná nejširší kontakt se svým dítětem nebo dětmi.

Jak je vlastně definovaná střídavá péče? Kdo rozhoduje, kolik a které dny bude dítě u jednoho rodiče nebo u druhého?

Pokud je rozhodováno o střídavé péči, samozřejmě to vždy rozhoduje soud. Bez výjimky, tady nelze najít žádné jiné pravidlo či dohodu. Ovšem platí i to, co všichni známe, že kde není žalobce, tam není soudce. Čili pokud se manželé rozejdou a žijí odděleně, tak je na místě poměry dětí upravit.

Čtěte také

Nesezdané soužití. Jeho výhody a především nevýhody z pohledu právníka

Ale pokud to risknou a upraví si to sami, tak pokud se jeden z nich neobrátí na soud nebo se to z úřední povinnosti nedozví například nám známá sociální péče, tak ta úprava není. Ale jinak rozhoduje soud.

A pokud jde o lhůty, respektive o stanovení období, zásadně musí jít o období vyvážené. To znamená, že neexistuje, aby ten poměr byl jiný než půl na půl. Je samozřejmě vhodné, aby se s tím termínem pracovalo. Setkávám se s obdobím týden a týden, což považuji za trochu havarijní stav. Protože to bourá víkendy oběma rodičům.

Osobně se přikláním k tomu, že ideální režim pro střídavou péči je 14 a 14 dnů. A nesmí se nezapomenout na úpravu mimořádných záležitostí jako jsou prázdniny, vánoční svátky nebo Velikonoce. To je dobré si upravit. Jeden rok má maminka děti v červenci a podruhé v srpnu a podobně. Protože v létě se zpravidla upravuje období delší, aby to byly skutečně prázdniny.

Jsou i tyto výjimky nějak právně upravené, když se rodiče nejsou schopni dohodnout?

Zákonem upraveny nejsou, protože by se nám zákony strašně zafungovaly, musely by myslet na všechno. A tady říkám, že musí zvítězit zdravý rozum. Pokud máme to štěstí, že ten zdravý rozum rodiče mají, je to nádhera. Pokud ho nemají nebo respektive obvykle jeden z nich, tak tam opět nastupuje soud.

Čtěte také

Placení výživného, možnosti změn jeho výše i změny výchovného prostředí. Poradíme vám

Ale už bohužel ne v tom smyslu, že by tu úpravu nějakým způsobem vymýšlel a specifikoval, potom se jedná o tzv. výkon rozhodnutí. Protože de facto dojde k tomu, že je porušeno to, co bylo dáno rozhodnutím soudu.

A je teď otázka, zda některý z rodičů toho nebude zneužívat. Pokud druhý rodič získá dojem zneužívání, tak nastane situace, kdy je třeba opravdu se chovat velmi pozorně a je možné se poradit s orgánem péče o děti, případně s právníkem. Protože tam hrozí to, že pokud by docházelo ke zneužívání této situace, nepředávání dítěte v termínech, a stalo by se to častějším jevem, tak to může být důvod pro to, aby soud tyto poměry změnil. Tedy může soud říct, že se střídavá péče neosvědčila a začne zvažovat, že dítě svěří pouze do výhradní péče jednoho z řidičů.

Je nasnadě, že vždy jsou první na řadě zájmy toho dítěte. Čili oba rodiče by si v tuto chvíli měli vždy říct, jestli tohle je skutečně dobré pro jejich dítě. Děláme to správně? Nesmí převýšit nějaké osobní zájmy, musí pečlivě zvážit a pracovat se zájmy svých dětí, protože ty jsou nejdůležitější.

Karel Půš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor s Karlem Půšem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.