Zvičina je nejvyšším vrcholem Podkrkonoší. Je oblíbeným cílem pro turisty i rekreační sportovce
Z majestátního vrcholu Zvičiny, která patří pod obec Třebihošť, je prý nejkrásnější pohled na Krkonoše. A nejenom na ně. Z několika vyhlídkových míst vám nabídne panoramatické výhledy do Polabí s Kunětickou horou, na Jičínsko, Bradlec, Tábor, Kumburk, Novopacko, Staropacké hory, hrad Pecku, Ještěd, Královédvorsko i část Orlických hor.
Zvičina je nejvyšším kopcem sedmnáct kilometrů dlouhého horského hřbetu a dominuje celému svému okolí. Na jejích úbočích jsou rozeseta půvabná roubená stavení, která obklopuje všudypřítomná zeleň ve zvlněné krajině vycházející vstříc hradbě krkonošských hřbetů.
Vrchol, na kterém od roku 1706 stojí barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého, býval cílem srazů a poutí a dodnes patří k nejčastějším výletním místům na Královédvorsku. Konají se na něm i kulturní a společenská setkání. Ryze světský rozměr mu dává oblíbená Raisova chata z roku 1904 s unikátní otočnou prosklenou věží, která dřív sloužila jako rozhledna.
Zvičina je i velmi příhodným místem pro lyžování, při optimálních sněhových podmínkách je možné využít i zdejší běžkařské tratě.
Nejvýznamnější hora Podkrkonoší je snadno dostupná z Bílé Třemešné, z Mezihoří, od Třebihoště, od Chroustova nebo Horní Brusnice. Vrch Zvičinu navštěvovali i známé osobnosti jako Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann nebo Karel Hynek Mácha.
Při své návštěvě můžete využít pěší vyhlídkový okruh nazvaný Zvičinské vyhlídky nebo se projít naučnou stezkou Po stopách Karla Václava Raise. Cestou z vrcholu se zastavte třeba v Lázních pod Zvičinou, kde se osvěžíte z Masarykovy studánky, slavnostně odhalené v říjnu roku 1923. Její součástí je pohádkový drak z hořického pískovce, který mezi kameny hlídá pramen čisté vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.