Zemětřesné roje jsou vlastně výhoda, zabraňují akumulaci energie, říká seismoložka

V Česku se země nejčastěji otřásá právě na západě země u hranic s Německem. Kromě zemětřesných rojů na Chebsku se ale občas otřese i oblast severní Moravy a hronovsko-poříčský zlom. Ohniska zemětřesení leží zpravidla pod údolím horní Úpy ve východních Čechách.

Čtěte takéZemě na Chebsku se opět zachvěla, otřesy cítili i lidé v Karlových Varech

„Česká republika je tektonicky stabilní, Český masiv je stará jednotka, která je relativně kompaktní,“ vysvětluje Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

„Čas od času je nějaké zemětřesení v jižních Čechách, u Českého Krumlova. Ale to je sporadické a ojedinělé. Na Ostravsku jde pocítit důlní zemětřesení jednou za rok,“ dodává.

Drtivá většina všech zemětřesení na světě jsou sekvence s jedním silným otřesem, po něm následuje několik dotřesů, které ho doprovázejí. Ty bývají podle Doubravové dramaticky slabší. „Minimálně o jedničku magnituda to slábne a jsou menší a menší.“

Zemětřesný roj? Výhoda

V západních Čechách jde ale o zemětřesný roj, tedy více otřesů pohromadě a žádný z nich není dominantní tak, aby významně vyčníval nad ostatní.

„Výhoda rojů je v tom, že se energie uvolňuje postupně v sérii malých zemětřesení, tudíž ta zemětřesení nejsou tak velká. Zatímco kdyby se dokázalo naakumulovat napětí do větších hranic a uvolnilo by se to v jednom bodě, bylo by mnohem větší. Z tohohle hlediska je to tedy výhoda – zemětřesení není síly pět, ale jde o sérii trojek,“ vysvětluje Doubravová.

Otřesy na Chebsku souvisí s postvulkanickou činností, jejíž projevy jsou v karlovarském regionu patrné dodnes. „Je tam spousta pramenů, výrony CO2 mofetami a jsou tam zároveň naše nejmladší sopky. I u Mariánských Lázní a Lázní Kynžvart se objevují slabší zemětřesné roje,“ říká seismoložka.

Zmizela voda ze studní

Roje mohou paradoxně minerální prameny i ohrozit. „Po větších otřesech v roce 1985 bylo hlášeno několik případů, kdy zmizela voda ze studní, a chvíli trvalo, než se vrátila. Po velkém zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 zmizely na nějakou dobu prameny v Teplicích.“ Právě interakce s podzemními vodami, vývěrem plynů a otřesy je podle Doubravové předmětem intenzivního výzkumu.

Zda otřesy cítíte, nebo ne, záleží na jejich intenzitě, ale i na senzitivitě člověka a lokálních podmínkách a podloží, na kterém je daná stavba postavená. Záleží také na hloubce otřesu – hlubší zemětřesení se na povrchu projeví méně, protože se vlny utlumí.

Třásl se i pražský Prosek

Pondělní silný otřes u Nového Kostela na Chebsku byl podle svědků cítit až ve středních Čechách. „V Praze silnější zemětřesení ze západních Čech pociťují lidé na severu města – v Kobylisích, Letňanech nebo na Proseku. Obzvlášť večer, když je klid a zejména ve vyšších patrech panelových domů.“

Chvění země doprovází i charakteristický hluboký dunivý zvuk. „Když vznikne zemětřesení, začnou se šířit dvě vlny. Jedna je podélná, a to podélné vlnění, které dorazí na povrch, tak se snadno konvertuje na akustickou vlnu. Vlna, která je pomalejší, tedy příčné vlnění má větší amplitudu a lidé si jí všimnou na povrchu, ale protože má menší rychlost šíření, tak přijde na povrch se zpožděním. Ve finále lidé slyší zvuk a teprve za sekundu, dvě se to s nimi zaklepe,“ dodává Doubravová.