Zdobení květinami v proměnách času a tajná květomluva milenců
Rostlinné motivy provázejí lidské produkty od nepaměti. Najdeme je na uměleckořemeslných výtvorech mnoha světových kultur. Znázornění rostlin ale nebylo vždy jen samoúčelnou ozdobou - hlavně ve starších obdobích hrála při výběru přírodního motivu roli symbolika. Svého času byla velmi populární také květomluva.
Využívání rostlin v průběhu času prošlo řadou proměn. V období středověku se květiny využívaly především k výzdobě oltářů v chrámech a květiny byly významným symbolem znázorněným na šlechtických erbech. Ve středověku si dívky zdobily vlasy při slavnostních příležitostech květinovými věnci. Symbolem panenství byl označován květinový vínek, který nosila svobodná děvčata. V 15. století se velmi rozvinulo aranžování květin a ovoce - vytvářely se květinové věnce, girlandy a rozměrné kytice.
Živé květiny na plesových šatech
V dobách empíru a rokoka si dámy zdobily živými květinami plesové šaty a muži nosili květinu v knoflíkové dírce. Později si dámy květinami zdobily nejen plesové, ale i denní šaty. V 19. století květinový design ovlivnily různé historické styly, ale i průmyslová revoluce - v oblasti módy nalézáme květinové zdobení například na šatech, kabelkách, vějířích, kloboukách, rukavičkách, plédech, slunečnících apod.
Zdobení pomocí květin a rostlin bývalo využíváno jak v městském tak i v lidovém prostředí, kde je krásným příkladem třeba rozmarýnový věneček, který byl součástí úpravy vlasů (čepení) u plzeňské nevěsty. Motivy květin se objevují také na lidových výšivkách, stuhách a podobně.
Květina hrála ještě jednu důležitou roli - dalo se jí vyjádřit to, co bylo obtížné říci slovy. Rozkvět květomluvy spadá do období vlády britské královny Viktorie, kdy bylo přímé vyjádření vzájemných pocitů (zejména mezi mužem a ženou téměř nemožné) a bylo považováno za neslušné. Vznikla tak komunikace pomocí květin. Květomluva byla populární i na našem území například v dobách národního obrození a symbolika květiny byla obrozenci poměrně hojně využívána.
Rudá růže z lásky, žlutá ze žárlivosti
Rudá růže symbolizovala lásku, růžová odpuštění, žlutá žárlivost, bílá pokoru a nevinnost. Tulipány představují nadšení, upřímný cit, touhu. Bílá lilie představuje skromnost a nevinnost. Darovaný břečťan informoval obdarovanou: „Naše láska nepomine.“ Když někdo daroval lískový oříšek, znamenalo to „Prosím ještě o jedno políbení.“ Slunečnice představuje sluce v životě, obrat k lepšímu a pozitivní zprávy. A pokud muž dívce daroval okurkový květ - informoval ji, že se dozvěděl o její lásce k jinému…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
