Zaniklá obec Pavlův Studenec u Tachova žije dál ve vzpomínkách pamětníků

Obec se nacházela jen pár kilometrů od česko-německé hranice, u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem. Pavlův Studenec zanikl v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Tím jediným, co po ní dnes zbylo, je hřbitov a obnovený Böttgerův sloup. Připomíná někdejšího tachovského hejtmana, právníka a mecenáše Josefa Böttgera, který pomáhal lidem, ti mu proto z vděčnosti postavili sloup.

Žáci z umělecké školy ve Stříbře a ze školy ve Weidenu fotografovali přírodu a rozvaliny, tvořili koláže|foto: Lukáš Milota,Český rozhlas Plzeň

Pavlův Studenec tvořilo celkem 249 domů, kde před válkou žilo 1537 obyvatel. Dnes tu není nic a nikdo. „Byli jsme se podívat v centrální části Pavlova Studence. Viděli jsme kostel i školu, samozřejmě vše jen v naší fantazii, protože dnes už nic nestojí. Cizí člověk si vůbec nedovede představit, kolik budov tady stálo. Rád se tu procházím, žili tu moji rodiče. Co se mě týče, jsem rád, že teď ve stáří mám čas se o to zajímat a hledat ta zaniklá místa,“ zavzpomínal Norbert Steinhauser, jehož rodiče odtud vyhnali.

Přímo v Pavlově Studenci se v roce 1939 narodil Ferdinand Zwerenz: „Když jsme odsud odcházeli, bylo mi sedm let. Teď bydlím v nedalekém Bärnau, ale tady, kde býval Pavlův Sudenec, je můj domov. Tady jsou moje kořeny a navždy tu zůstanou.“

Fakta historie se od emocí lidí liší

Tachovský historik Štěpán Čadek se na poválečný odsun dívá opatrně. Dodnes je to podle něj velmi citlivé téma, spíš než vina konkrétních Němců tehdy rozhodla vysoká politika, která měla dopady na Němce jako celek. „S Hitlerem nešli, což je svým způsobem pravda, ale právně vzato vlastně ano. Stejně byste jim to ale těžko vysvětlil, proč mají opustit svoje domovy. Že to byla nějaká velká historie, se jich přece netýká, vždyť tady jsou doma, a lidé se přece z domova nevyhánějí,“ vysvětlil historik

Výsledkem prací žáků umělecké školy ve Stříbře a školy ve Weidenu je putovní výstava obrazů a fotografií, která je do 21. února k vidění v kulturním sále v nedaleké Oboře|foto: Lukáš Milota,Český rozhlas Plzeň

Připomenout zaniklou obec Pavlův Studenec i jeho obyvatele a vysvětlit hlavně mladým lidem, co a proč se po válce v pohraničí stalo, tak o to se snaží česko-německá pracovní skupina. V minulých letech obnovila památný Böttgerův sloup a s podporou Česko-německého fondu budoucnosti připravuje i další projekty.

„Pro naši práci je důležité vtáhnout do toho mladé lidi. Žákům vyprávíme o válce, odsunu a o uzavření hranic. Aby se už nikdy nic takového ve střední Evropě neopakovalo. Šli jsme do škol ve Weidenu nebo ve Stříbře, žáci většinou vůbec nevěděli, co se po válce stalo. Ptali jsme se jich, jestli je dobré o tom mluvit, řekli ano. Pozvali jsme je proto na exkurzi tam, kde stával Pavlův Studenec, kde se potkali s pamětníky, kteří jim vyprávěli, kde stál jaký dům a kde si hráli. Žáci byli ohromeni,“ uvedl Reiner Christoph, který česko-německou pracovní skupinu vede.

Zaniklou obec připomíná výstava

Nezůstalo jen u procházky po zaniklé vesnici. Žáci z umělecké školy ve Stříbře a ze školy ve Weidenu fotografovali přírodu a rozvaliny, tvořili koláže, představili si bývalé obyvatele a ty nakreslili. Výsledkem je putovní výstava obrazů nebo fotografií. Výstava je do 21. února k vidění v kulturním sále v nedaleké Oboře.

Podle starostky Obory a zároveň i členky česko-německé pracovní skupiny Dany Lesak je důležité seznámit mladé lidi s poválečnou historií našeho pohraničí. „Aby si ty děti uvědomily, že svoboda není samozřejmá, že kdykoliv by se tohle mohlo opět stát a opakovat. Je potřeba jen vysvětlovat, jaká ta doba byla, čím si lidé prošli, když museli, ač nezaviněně, opustit třeba i z hodiny na hodinu vše, co vybudovali,“ uzavřela Dana Lesak.

Osud Pavlova Studence bude připomínat i tzv. Böttgerova cesta, která povede skrz zaniklou obec. Cestu doplní informační tabule s výkladem o historii. Po cestě zájemce provedou vyškolení průvodci.