Zámek plný pokladů a kuriozit. Kynžvart ukrývá v kabinetu mumie i vlasy Beethovena

Zámek Kynžvart byl už od 17. století v majetku slavného rodu Metternichů. Původně barokní zámek nechal v letech 1681 až 1691 postavit Filip Emerich von Metternich. Začátkem 19. století zdědil panství rakouský kancléř Klemens Wenzel von Metternich, který Kynžvart přebudoval ve stylu vídeňského klasicismu a využíval ho jako své reprezentativní letní sídlo. Na Kynžvart za ním tak často mířily významné návštěvy. Jeho hostem byl třeba ruský car Alexandr I., císař Ferdinand V., car Mikuláš I. nebo básník Johann Wolfgang Goethe.

9 fotografií

Hrabě Metternich byl nejen významným politikem, ale také milovníkem umění a historie. Jednou z jeho vášní proto bylo sběratelství vzácných předmětů, které soustřeďoval právě na svém kynžvartském zámku. V místnosti nazvané Kabinet kuriozit jsou vystaveny téměř dva tisíce předmětů, z nichž některé nemají ve světě obdoby.

Mumie, hřeben Marie Terezie i samurajská zbroj

Mezi nejcennější patří dvě egyptské mumie, které Metternich dostal darem. Najdete tu ale i hřeben, který patřil Marii Terezii, modlitební knížku Marie Antoinetty, psací stůl spisovatele Alexandra Dumase, vlasy tří hudebních skladatelů: Beethovena, Cherubiniho a Spontiniho, nebo pompadurku milenky francouzského krále Ludvíka XV.

Kynžvartské zámecké muzeum ale nabízí mnohem víc, než jen kuriozity. Najdete tu unikátní sběratelské předměty nejen z Metternichových sbírek, ale také sbírky Karla Hussa – prvního správce zámeckého muzea. Ty zahrnují například cenné samurajské zbroje, vzácné palné a chladné zbraně i pravé katovské nástroje.

Na zámku mají i velkou zámeckou knihovnu, která čítá více než 24 000 svazků rozmístěných ve třech sálech. Rozsahem je to jeden z největších souborů v České republice. Působivý je také rozsáhlý anglický park, který obklopuje zámek.