Zámek Lnáře zabavili nejdřív nacisté, pak komunisté. Ti z něj udělali školicí a rekreační středisko
Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.
Zámek Lnáře koupil za první republiky Jindřich Anastáz Vaníček, pražský advokát, který v té době zastupoval rodiny šlechticů. Vlastnil ho však jen několik let. Nejdřív mu ho zabavili nacisté, pak komunisté, kteří z něj následně udělali vládní školicí a rekreační středisko. V roce 1993 byl zámek Lnáře v restituci vrácen potomkům posledního majitele.
Do rodiny potomků Jindřicha Anastáze Vaníčka patří i Petr Mikeštík: „Myslím, že se mu líbilo hospodaření na venkově, když k tomu patřil nějaký zámek. Takže jakmile nastala možnost, tak zámek v roce 1936 koupil i s tím hospodářstvím. V průběhu druhé světové války mu ale zámek zabavili Němci, po skončení války pak komunisti.“
S tím souvisí i jedna historická perlička. Jindřich Anastáz Vaníček měl svoji advokátní kancelář na Staroměstském náměstí v Praze v paláci Kinských. V prvním patře je velký balkon, který známe asi všichni. „V únoru 1948 mu na dveře kanceláře zaklepal Klement Gottwald se svým doprovodem. Advokát je musel pustit dovnitř a z toho balkonu potom Klement Gottwald řečnil k lidu, který se srotil na Staroměstském náměstí,“ dodává Petr Mikeštík.
Následně rodina Vaníčkova o zámek ve Lnářích přišla a zámek jí byl v restituci vrácen až v devadesátých letech minulého století. V roce 1999 byl poprvé zpřístupněn veřejnosti s jednou prohlídkovou trasou.
„Zámek byl vrácen v relativně dobrém stavu, což bylo způsobené tím, že v období komunismu si zámku v 70. letech všimla nejdřív generální prokuratura ČSSR a následně úřad vlády ČSSR a poté ještě vlády České republiky a začali to tady přebudovávat na vládní školicí a rekreační středisko. Takže zámek po prvotním vyplenění uvedli do původního obyvatelného stavu. Z velkých zámeckých průchozích pokojů byly udělány menší pokoje. A ty my dnes využíváme jako zámecký penzion,“ shrnuje Petr Mikeštík.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
