Zámek Březina a kaple sv. Terezie z Lisieux lákají k procházkám i konání svatebních obřadů
Zámek Březina najdete ve stejnojmenné obci, zhruba mezi Osekem a Bezděkovem na Rokycansku. Ačkoliv je pro veřejnost uzavřen, jeho okolí vybízí k procházkám v jakémkoli ročním období. Nachází se tady totiž rozsáhlý park s nádhernou kamennou kaplí sv. Terezie z Lisieux.
Samotná budova březinského zámku byla postavena mezi léty 1790-1808 hrabětem Jáchymem ze Šternberka a původně se jednalo o dvě samostatně stojící stavby. Po Jáchymově smrti zdědil panství jeho bratr Kašpar Maria Šternberk, spoluzakladatel Národního muzea, kterému také věnoval své rozsáhlé paleontologické sbírky.
„Kašpar Maria Šternberk zde založil rozsáhlý anglický park, na který navazovala obora, kde se chovala mufloní a dančí zvěř,“ sdělil vedoucí Šternberské lesní správy - polesí Skřež Zbyněk Hora, který dále uvedl, že Šternberkové březinské panství vlastnili do roku 1949. Po znárodnění bylo na zámku umístěno lesnické učiliště, které zde sídlilo do roku 2002 a roku 1992 byl zámek navrácen zpět rodině Šternberků.
„Přilehlý rozsáhlý zámecký park je stále udržovaný a slouží k rekreaci návštěvníků ze širokého okolí,“ řekl Hora. V areálu se nachází také takzvaná bytovka, tedy budova, kde bylo v minulosti ubytované služebnictvo, později při fungování lesnického učiliště zde byli ubytováni učitelé, mistři a výchovní pracovníci.
Skvostem celého areálu je potom kamenná kaple sv. Terezie z Lisieux z roku 1934, která stojí na dohled od zámku. „Zřízena byla Jiřím Šternberkem převážně za účelem rodinných bohoslužeb. Roku 1950 byla zrušena a postupně zdevastována. Po navrácení rodového majetku došlo k obnovení kaple a jejímu následnému vysvěcení,“ řekl Zbyněk Hora.
Romantické okolí zámku i kaple slouží v současných dobách k pořádání svatebních obřadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
