Žákova hora ve Žďárských vrších se chlubí zachovalým pralesem uprostřed republiky
Žákova hora na Vysočině není nejvyšším kopcem Žďárských vrchů, ani odtud není žádný pěkný rozhled. A při pohledu z dálky na centrální masiv Žďárských vrchů jenom stěží poznáte, kdeže se to mezi hustými lesy ukrývá vrchol s nadmořskou výškou 810 metrů. Přesto je Žákova hora pro místní obyvatele i pro turisty bájným místem.
Vrchol Žákovy hory leží na trase červené turistické značky, na kterou je nejlepší vykročit v obci Cikháj. Dobrými výchozími body jsou také vesnice Herálec a Fryšava - obě s přídomkem pod Žákovou horou.
Husté lesy Žďárských vrchů poskytují v letním období svěží vzduch a také klid. V zimně pro změnu chrání před silným větrem. Návštěvník si tak může vychutnávat romantiku takřka nedotčené přírody v každém ročním období.
Prales je útočištěm vzácných druhů rostlin a živočichů
Žákova hora a její okolí o celkové rozloze skoro čtyřiceti hektarů je od roku 1933 chráněným územím. Hlavní zásluhu na tom má rodina Kinských. Národní přírodní rezervace je ukázkou původního lesu, který směle můžeme nazvat pralesem.
Žákova hora je zajímavá i díky tomu, že leží na hlavním evropském rozvodí. Na jejím úbočí, ve Stříbrné studánce, je jeden z pramenů řeky Svratky a nedaleko odsud je místo nazvané U sražené vody. Jedná se o umělý kanál se stavidlem, kterým je možné pouštět vodu buď do řeky Svratky a dále do Černého moře nebo do Stržského potoka a následně do moře Severního.
Národní přírodní rezervace Žákova hora je také útočištěm mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ornitologové tu napočítali na padesát druhů ptáků, z nichž jedenáct je zákonem chráněných a osm zařadili mezi evropsky významné druhy. Pralesovité prostředí skýtá také výborné podmínky pro život stovek druhů hub.
Možná bychom se měli zastavit i u samotného názvu hory - Žákova. Podle jedné z pověstí chodili do zdejších lesů rádi odpočívat žáci z cisterciánského kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Na Žákově hoře pak měla být dokonce i kuželna se zlatými kuželkami. Ta se prý jednoho dne propadla i s pokladem do země a dodnes ji nikdo nenašel.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Babišův kabinet zrušil Národní ekonomickou radu vlády. Ta dříve radila i s důchodovou reformou
-
Vyjmutí domácností i cenové stropy. Nerudová představila úpravy emisních povolenek ETS2
-
Za trest pro Jimmyho Laie mohou i demokracie. Málo na Čínu tlačily, myslí si odbornice
-
Táta nechtěl, abych dělala vrcholový sport. Ale teď byl dojatý, směje se olympijská vítězka Maděrová