Zajímavosti v 2. pádě mn. č. jmen ženského rodu

24. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Tentokrát bude v jazykovém koutku pozornost věnována druhému pádu množného čísla jmen ženského rodu. Inspirovali jsme se zvídavým dotazem jednoho z posluchačů, který se při četbě svých oblíbených novin zamyslel nad skloňováním slova stanice.

První část dotazu je jednoduchá - posluchače zajímá, k jakému vzoru slovo patří a myslí, že slovo stanice skloňujeme podle vzoru růže. Má pravdu ale také se dál se ptá, proč je ve druhém pádě množného čísla tvar stanic, když sám vzor růže tu má koncovku -í, třeba ve spojení kytice růží. Odpovězme otázkou - víte, jak se řekne růže slovensky? Ruža. Otázka byla na místě proto, že čeština a slovenština mají stejné historické kořeny a některé rozdíly mezi nimi dokládají zajímavé historické skutečnosti. Konkrétněji, i v češtině byla jména tohoto typu v historické době zakončena na -a. To znamená, že měla koncovky nynějšího vzoru žena. A vzor žena má ve druhém pádě množného čísla zakončení na tzv. nulovou koncovku: až bude ráj na zemi, bude to zásluhou žen. Jména jako je právě růže se postupně stala samostatným typem. V průběhu 12. století se v češtině - na rozdíl od slovenštiny - výslovnost tohoto koncového -a změnila na -ě, v průběhu 14. století pak proběhla změna -ě na -e. Tedy například dnešní slovo duše se nejprve změnilo z duša na dušě a potom z dušě do dnešní podoby. Příčinou vydělení vzoru růže je tedy historická hlásková změna.

To znamená, že u jmen ženského rodu zakončených v prvním pádě na -ice (stanice, ulice, radnice, krabice atd.) máme ve druhém pádě zakončení stejné jako u jmen skloňovaných podle vzoru žena jako památku na to, že i tato jména ke vzoru žena kdysi patřila.

U druhého pádu množného čísla ještě zůstaneme, ale přejdeme ke vzoru žena. A zajímavým tvarům - například: mlh, chrp, vrb, slz, kart, bank a také jehel, berel, mezd. Vybrána byla proto, že řeč bude o tzv. "vkladném -e-". I v tomto případě se veřejnost odborníků často ptá, proč se někde -e- vkládá a jinde ne a jakými pravidly se vkládání řídí. Důvodem těchto nepravidelností v hláskové stavbě je i v tomto případě hlásková změna v průběhu historického vývoje. Hláskové změny často probíhaly mimo jiné v závislosti na tom, jaké hlásky se nacházely v jejich okolí, proto pro jevy, které jsou jejich důsledkem prostě nemáme úplně jednoznačná pravidla.

Přesto existuje i v případě chrp, berel apod. alespoň nějaké doporučení. Předně, -e- se nikdy nevsouvá po r a l. Proto říkáme mlh, slz, chrp, vrb apod. Dále se nikdy nevsouvá u těch jmen, která mají před poslední souhláskou ve slově samohlásku, např. slova škola, zahrada mají ve druhém pádě tvary škol, a zahrad. Naopak nezbytností je -e- u jmen jednoslabičných, protože bez něj by tvary druhého pádu nešly vůbec vyslovit, proto podstatná jména jako hra, kra mají druhý pád her, ker. Výslovnosti pomáhá -e- také ve víceslabičných jménech, v nichž by jinak vznikly obtížně vyslovitelné souhláskové skupiny: jisker, koster.

Nemáme pravidla pro všechny případy tohoto typu a navíc existují ještě nepravidelnosti. Ty jsou naštěstí popsány v mluvnicích a slovnících, takže se teď posluchači nemusejí rychle zapisovat správné tvary. Máme třeba po n občanka - občanek, ale banka - bank; po v barva - barev, ale želva - želv atd. Někdy vedle sebe existují i obě podoby, např. jacht i jachet.

DOTAZY 1. Jak se správně píše název teroristické organizace al-Káida?

Přepis arabských jmen do češtiny není jednotný, nezřídka je ovlivněn přepisem anglickým, proto je vhodné být k rozdílným variantám tolerantní. Podle arabistů z Orientálního ústavu AV by se jméno zmiňované teroristické skupiny mělo v češtině správně psát al-Ká´ida (tedy s apostrofem mezi á - i), popř. al-Káida. Malé počáteční písmeno v části al je proto, že jde o člen. Podle zkušeností jazykové poradny ÚJČ se zdá, že čeští novináři posuzují název jako celek, jehož začátek signalizuje velké počáteční písmeno v části Al. I tuto podobu považujeme za přijatelnou.

2. Jak se správně píše palestinské hnutí Hamás?

V encyklopediích najdeme psaní s oběma a krátkými, ale podle doporučení ministerstva zahraničí a odborníků z orientálního ústavu je vhodnější podoba s dlouhým a po m: Hamás. Takové psaní více odpovídá výslovnosti v původním jazyce.

PŘÍSLOVÍ

Co jsou to holičky?

Holičky najdeme v různých variantách rčení: nechat/být/zůstat/sedět/octnout se na holičkách. Je zřejmé, že holičky souvisejí se slovem holý. Konkrétně v tomto rčení však holičky můžeme vysvětlit jen s pomocí odborné zahradnické literatury, jsou to totiž zelené, nedozrálé plody peckového ovoce. Rozumí se jimi zejména ty plody třešní a višní, které se objeví záhy po odkvětu a brzy zakrní a opadnou. Odtud pochází význam "zůstat v koncích, na mizině".
autor: Martin Prošek
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz