Záchranná stanice živočichů v Klášterci existuje 10 let: Někteří pacienti si přišli pro pomoc sami

Záchranná stanice živočichů v Klášterci nedaleko Vimperku začala fungovat přesně před deseti lety. Byla vybudována z toho důvodu, že zařízení podobného typu na Šumavě nebo v blízkém okolí chybělo. Za celou jednu dekádu provozu personál záchranné stanice společně s veterináři, dokázali zachránit stovky zvířat.

„Nejčastěji jsou to ptáci. Záleží na sezóně – buď jsou to draví ptáci jako poštolky, káňata – ty jsou zraněná nejčastěji od elektrického vedení. Na jaře nebo během letní sezóny jsou to ptáčata, kdy lidé nevědomky nám sem nosí ptáčky, kteří údajně potřebují pomoci, i když to tak vůbec není," říká Kristýna Falková, pracovnice záchranné stanice.

Bohužel nevyžádaná pomoc lidí bývá častá. Přitom ptáče, které je opeřené a nám se zdá, že třeba špatně létá nebo se mu nechce odletět, neznamená nutně, že je zraněné. Zvláště v pozdním jaru nebo v létě se může jednat o mláďata, která se jen učí létat a dvounohý zachránce mu nedá příležitost. A tak je někdy lepší na záchrannou stanici nejdříve zavolat a nechat si poradit. Za těch deset let se personál záchranné stanice v Klášterci setkal ale i s tím, že si pro pomoc přišla sama zvířata – a ne ledajaká.

„Měli jsme několik tetřevů, ale obáváme se, že to nebylo tak, že by nutně potřeboval naši pomoc, že by tam byl zásah člověka – jako zranění dopravou nebo podobně. Spíše se obáváme, že to byli tetřevi, kteří byli vypuštění uměle a v přírodě to nezvládali. Nacházeli si stanici, protože tu viděli voliéry, klece a něco, co jim připomínalo domov a krmení, tak se nám stalo několikrát, že se k nám dostali," vzpomíná Kristýna Falková, které se společně s kolegy a veterináři podařilo zachránit více než 400 zraněných živočichů.