Záchranná stanice živočichů v Klášterci existuje 10 let: Někteří pacienti si přišli pro pomoc sami

28. listopad 2022

Správa Národního parku Šumava vybudovala několik zařízení, ve kterých chová chráněná zvířata. Jsou to Návštěvnická centra Srní, kde je možné pozorovat vlky, Návštěvnické centrum Kvilda, kde jsou chováni jeleni a rys a také Návštěvnické centrum Soví voliéry v Borových Ladách, kde se v letním období setkáte z několika druhy sov. Mezi tato centra patří také jedno speciální, které ale slouží především zraněným divokým zvířatům – Záchranná stanice živočichů Klášterec.

Záchranná stanice živočichů v Klášterci nedaleko Vimperku začala fungovat přesně před deseti lety. Byla vybudována z toho důvodu, že zařízení podobného typu na Šumavě nebo v blízkém okolí chybělo. Za celou jednu dekádu provozu personál záchranné stanice společně s veterináři, dokázali zachránit stovky zvířat.

„Nejčastěji jsou to ptáci. Záleží na sezóně – buď jsou to draví ptáci jako poštolky, káňata – ty jsou zraněná nejčastěji od elektrického vedení. Na jaře nebo během letní sezóny jsou to ptáčata, kdy lidé nevědomky nám sem nosí ptáčky, kteří údajně potřebují pomoci, i když to tak vůbec není," říká Kristýna Falková, pracovnice záchranné stanice.

Bohužel nevyžádaná pomoc lidí bývá častá. Přitom ptáče, které je opeřené a nám se zdá, že třeba špatně létá nebo se mu nechce odletět, neznamená nutně, že je zraněné. Zvláště v pozdním jaru nebo v létě se může jednat o mláďata, která se jen učí létat a dvounohý zachránce mu nedá příležitost. A tak je někdy lepší na záchrannou stanici nejdříve zavolat a nechat si poradit. Za těch deset let se personál záchranné stanice v Klášterci setkal ale i s tím, že si pro pomoc přišla sama zvířata – a ne ledajaká.

„Měli jsme několik tetřevů, ale obáváme se, že to nebylo tak, že by nutně potřeboval naši pomoc, že by tam byl zásah člověka – jako zranění dopravou nebo podobně. Spíše se obáváme, že to byli tetřevi, kteří byli vypuštění uměle a v přírodě to nezvládali. Nacházeli si stanici, protože tu viděli voliéry, klece a něco, co jim připomínalo domov a krmení, tak se nám stalo několikrát, že se k nám dostali," vzpomíná Kristýna Falková, které se společně s kolegy a veterináři podařilo zachránit více než 400 zraněných živočichů.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio