Zachránil desítky životů a pomáhal na Ukrajině. Za svou činnost získal mladík z Chebska další ocenění

Anketa Dítě Česka, kterou uskutečnila česká pobočka Dětského fondu OSN – UNICEF letos podruhé, měla za úkol najít aktivní a nadané mladé lidi, kteří jdou druhým příkladem a inspirují své okolí. Ze 17 finalistů porota vybrala celkem dva vítěze. Sedmnáctiletou nadšenou dobrovolnici Ester Annu Soukupovou z Netunic a stejně starého záchranáře Matěje Strnada ze Sekerských chalup. Právě Matěj byl naším odpoledním hostem:

Matěji, tobě je teprve 17 let, máš ale v rámci záchranářské činnosti lecos za sebou. Jak to celé začalo? Jak ses k tomu dostal?

Začal jsem u sboru dobrovolných hasičů ve vedlejší vesnici. Tam jsem se učil všechny možné věci. Pak jsem přešel k Royal Rangers, což je soukromá záchranka kousek od nás. Tam jsem se tomu začal věnovat ještě víc.

Od dobrovolných hasičů jsi přešel k Záchranné službě Royal Rangers, to zní jako z záchranářská jednotka z amerického filmu, co je to za organizaci?

Je to organizace, která je soukromou záchrannou službou. Dělá vše možné. Hlavně máme projekt Mountain Rangers, což je horská služba v okolí, na Tachovsku a Mariánskolázeňsku. Tam přes zimu zachraňujeme turisty, běžkaře, v Mariánkách lyžaře.

Právě tady jsi udělal jako jeden z nejmladších záchranářský kurz a začal ses věnovat výcviku, je to tak? Koho, jak a co konkrétně učíš?

Pro základní výjezdový tým máme výcvikový program. Za každé dva měsíce se najde jeden víkend a aktivně se věnuje tematickému cvičení. Začal jsem sám asi ve 12 letech, asi mi to šlo, tak si mě nechali. To jak mě učili, předávám dalším lidem.

Jaké kurzy jsi už absolvoval? Dá se to vůbec spočítat?

Je jich hodně. Začalo to kurzem první pomoci, pak rozšíření, zdravotnický kurzy. Mám lezecké papíry, mám specifikum na jeskyně, máme potápěčské kurzy. Každý z našeho týmu se musí umět pohybovat ve všech prostředí.

Máš za sebou letos také asi největší akci, které ses účastnil, a to je válka na Ukrajině, kdy jste pomáhali civilistům. Jak taková záchranářská práce vypadá?

Dá to hodně přípravy už v České republice. Sháněli jsme různé neprůstřelné vesty. Upravili jsme sanitku. Měli jsme lékařské auto. Jeli jsme kolonu až na Ukrajinu do Lvova. Tam jsme si do vojenské nemocnice přijeli pro pacienty a rozváželi jsme je po různých státech v Evropě.

Dítě Česka 2022 není tvoje první ocenění. Ty jsi také majitel záchranářské zlaté hvězdy cti. Za co jsi jí dostal?

Bylo to za záchranu v době covidu, kdy jsme zachránili 36 lidí. U nás v regionu se naplnil nejhorší scénář a byly přeplněné nemocnice. Tím pádem lidi se středně těžkými stavy nebraly. My jsme jim doma budovali jednotky intenzivní péče. Každý den jezdil tým záchranářů a každý den jsme se jim věnovali.

Máš nějaký volný čas a koníčky jiné než je záchranářství?

Záchranku dělám ve svém volném čase, takže se kolem toho točí veškerý můj volný čas. Musím říct, že mě to baví. Je to ten dobrý pocit, že pomáháme lidem.

V tuhle chvíli si na střední zdravotnické škole. Čemu se chceš věnovat, až ji dokončíš? Tvým velkým koníčkem jsou také vrtulníky…

Je to činnost, kterou mám rozjetou, a doufám, že mi to vyjde. Mým snem je pokračovat v tom co dělám a pomáhat lidem. Vrtulníky jsou specifikace, je to akční a nejvíc uznávaný.