Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791 o tažení císaře Karla Velikého
Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.
Trvalo však ještě víc než 200 let, než někomu stálo za to o území v srdci Evropy něco napsat. Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791, popisující tažení císaře Karla Velikého právě do našich končin.
Za zmínku rozhodně stojí i nejstarší dochovaná listina v Čechách. Vydal ji roku 1057 kníže Spytihněv II. v Litoměřicích a dodnes ji najdeme v tamním archivu.
Ve středověku byla úředním jazykem latina a v ní je také zmíněná listina sepsaná, teprve až dodatek z počátku 13. století je česky. První doložené plnohodnotné užití češtiny v úředních záležitostech je až z doby panování císaře Karla IV. V roce 1370 uzavřeli pražský měšťan a jistý šlechtic dohodu o užívání háje v Psárech a sepsali ji poprvé česky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
