Za dřinu v lese je největší odměnou pohled spokojených koní
Věra Knollová chtěla mít už od mateřské školy vlastního koně. Dnes má hned tři. To by nebylo nic zvláštního. Jenže Věra se svými tažnými koňmi zastává tu nejtvrdší chlapskou práci v nepřístupných a nebezpečných lesních terénech. Zbytek času jí zaberou každodenní povinnosti kolem zvířat. Na bilancování o smyslu života ženy středního věku tak rozhodně nemá čas.
Na natáčení rubriky Náš příběh jsme se potkali na pastvinách za Černošínem na Tachovsku. Věra nesla plnou tašku jablíček. Jedna z příjemných denních povinností kolem koní. Pro její tři tažné koně je to prý opravdová mňamka. A zatímco začínám vést rozhlasový rozhovor, stíhá zkušená koňařka pokřiky a pískotem svolávat odkudsi z dálky své tři krasavce.
A skutečně. Ladnými pohyby s vlajícími hřívami jak v romantickém filmu k nám přicházejí krásní koně. Co koně! Z mého pohledu obr koně. Takoví ale tažní koně být musí, vysvětluje mi Věra, která si těžkou prací, takzvaným přibližováním dřeva při těžbě z těžko přístupných terénů, přivydělává už několik let.
Pokud stejně jako já i vy patříte k lidem, kteří mají jistou vrozenou sebezáchovným pudem živenou obavu ze zvířat od vlčáka výš, pak vězte, že tihle koně jsou z blízka opravdu hodně velcí. Zuby, kopyta, hlavy, oči.
Z Věřiny ruky dostávají jablíčka a pochutnávají si a moje tréma ze mě pomalu padá. Sám bych se ale o ně postarat nedokázal. A to jsem zástupcem prý silnější části lidstva. Tady je ale v mých očích tím největším frajerem Věra Knollová. Podat jablko koni, to je jedna věc, říkám si. Ale velet takovému monstru, aby mě poslouchalo?
Věra se ale jen směje a je vidět, že jí její koně milují. Musí se s nimi hodně ohánět. Práce v lese není nijak dobře placená a hlavně je nárazová. Netěží se každý den. Každodenní starosti a povinnosti ale Věře rozhodně nechybí.
V průběhu let se naučila řadu dovedností. Od řezání motorovou pilou, po ovládání ale i opravy pro hospodářství nezbytného traktoru. Tou největší láskou na celý život jsou pro ni koně. Neptám se na muže v jejím životě. Tady, v krásných a čistých dřevěných stájích pokorně skloněn v majestátu tří hřív mi to přijde nepatřičné.
Poznat Věru Knollovou a tak ryzí vztah k přírodě a zvířatům pro mě bylo velkým zážitkem. Vracím se z reportáže do hlučného města plného spěchajících lidí a rachotící dopravy.
Navždy ve mně ale zůstane vzpomínka na klidné pastviny, lesy i dřinu, kterou dokáže zvládnout samotná žena. Dřinu, ale hlavně upřímný a krásný pohled spokojených koní, který je pro Věru Knollovou tou největší odměnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
