Z holé louky vznikl za deset let jedlý park. Pastvina u Sušice je splněným snem o ráji pro zvířata i lidi
Pastvina u Sušice letos slaví deset let. Z původně prázdné louky se během let stal jedlý park, který propojuje přírodní zahradu, malou farmu, minizoo i místo pro kulturu a odpočinek. Jeho zakladatel Pavel Šašek chtěl vytvořit prostor, který bude užitečný nejen lidem, ale i zvířatům a celé okolní krajině.
Návštěvníci dnes na Pastvině najdou hospodářská zvířata, jedlé stromy a keře, bylinkové záhony i zázemí pro rodiny s dětmi. Místo objevila při výletu k řece Otavě také Lucie se svou rodinou. „Hledali jsme, kde si dát něco dobrého a když jsem zjistila, že jsou tady i zvířátka, přišlo mi to jako skvělá kombinace. Je to tady perfektní,“ říká.
První myšlenka na vznik Pastviny se zrodila už v roce 2014. Podle jejího zakladatele Pavla Šaška neměl vzniknout jen krásný park, ale především prostor, který bude lidem skutečně sloužit. „Napadlo mě vytvořit místo, které nebude zaměřené jen na estetiku, ale na užitkovost. Prostor, kde by se lidé mohli obrazně řečeno napást. Proto také název Pastvina,“ vysvětluje. Svůj domov tady mají hospodářská zvířata, volně žijící živočichové, hmyz i půdní organismy.
Na někdejší zemědělské louce postupně vyrostly ohrady, jedlé stromy a keře i rozsáhlé bylinkové záhony. V minizoo jsou i kontaktní prostory, kde můžou děti být v bezprostřední blízkosti zvířat, krmit je a hladit. Vedle ovcí, koz, oslíků nebo hus tu žijí také pštrosi či klokan. Součástí areálu je i takzvaná Sluneční past – kruhová bylinková zahrada navržená tak, aby středomořské byliny využily co nejvíce slunečního svitu. Na místě z nich vznikají čaje, bylinné směsi nebo sirupy.
Pastvina se zároveň snaží reagovat na dopady sucha. Zachytává dešťovou vodu, zlepšuje kvalitu půdy a připravuje další vodohospodářská opatření. Ani po deseti letech ale její vývoj nekončí. Pavel Šašek chce z Pastviny vytvořit živý prostor, který bude zároveň učebnou, hernou, přírodní lékárnou i místem pro kulturní a vzdělávací setkávání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
