Vznik českého Národního muzea úzce souvisí s národním obrozením. Jádrem sbírek se staly soukromé kolekce
Vznik českého Národního muzea úzce souvisí s národním obrozením a zájmem o nové poznatky a vědecké postupy v průběhu celého 19. století.
V roce 1818 skupina osvícenských šlechticů vydala provolání o založení muzea a dosáhli jeho potvrzení vídeňskou vládou i panovníkem.
Byla ustavena Společnost vlasteneckého muzea v Čechách a jejím prvním předsedou se stal hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, uznávaný paleontolog. Další významnou postavou byl František Palacký, který přispěl svými organizačními schopnostmi. Stal se prostředníkem mezi aristokratickými a přísně vědeckými tendencemi zakladatelů na jedné straně a požadavky vlastenecky naladěné veřejnosti na straně druhé. Stál i u zrodu Časopisu Národního muzea, vydávaného dodnes.
Jádrem sbírek se staly soukromé kolekce, například od Joachima Barranda. Z provizorních úložišť se roku 1891 přesunuly do nové honosné budovy, kterou Navrhl Josef Schulz. Stala se dominantou Václavského náměstí a v roce 2018 byla po několikaleté rekonstrukci slavnostně znovuotevřena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka