Vojínka, vojákyně a další. Ženy v uniformě pohledem jazykovědce

1. červen 2021

Stále více žen nachází uplatnění v armádě. Tím pádem se ve veřejné komunikaci také častěji setkáváme s označeními žen v příslušných vojenských hodnostech. Slýcháme tedy hodně o generálkách, majorkách nebo vojínkách.

I když se může zdát, že působení žen v armádě je výhradně záležitostí poslední doby, není to úplně přesné. O tzv. přechylování vojenských hodností, tedy o tvoření ženských protějšků k těm mužským, se třeba v časopise Naše řeč psalo už v roce 1961 a ani tam se tato problematika neřešila úplně poprvé. Příslušný článek v Naší řeči zmiňuje třeba rozpaky překladatele staršího románu při překladu označení žen v armádě a uvádí, že se s touto problematikou vyrovnal například užitím spojení děvče-četař. Je to zbytečně těžkopádné a neujalo se to. Dokážeme totiž úplně snadno a slovotvorně náležitě tvořit jednoslovná přechýlená označení hodností pomocí přípon. Takže bychom dnes rozhodně a přirozeně dali přednost četařce.

Je rozdíl mezi vojínkou a vojákyní?

Není to totéž. Vojákyně je přechýlená podoba od voják, takže označuje příslušnici armády bez ohledu na vojenskou hodnost. Ještě jinak můžeme význam slova vojákyně s použitím slovníkové definice přiblížit jako „vojenskou osobu“, opak civilisty, např. příspěvek na bydlení bude náležet vojákům a vojákyním na mateřské a rodičovské dovolené; je čas, abychom si zvykli, že být vojákyní je stejně normální jako učit děti, léčit lidi nebo péct chleba a ještě jeden pěkný: kurzu se účastnili vojáci a vojákyně, kteří mají předpoklady stát se v budoucnu veliteli. Ve všech těchto příkladech je zřejmé, že jde o příslušnice armády obecně, ať už jsou v kterékoli hodnosti.

Vojínka je přechýlená podoba od vojín, což je nejnižší vojenská hodnost. V tomto případě je těžké najít nějaké příklady, které by to nějak zřetelně dokládaly, snad poslouží aspoň já byla jen řadová vojínka; jako čerstvá vojínka základní služby nemá moc volného času nebo to nejlepší nakonec: generál ji povýšil z vojínky déle sloužící rovnou na kapitánku čs. armády ve zdravotní službě.

Někteří uživatelé slova ztotožňují, protože jsou od stejného kořene -voj-, který je v mnoha slovech řekněme obecně vojenského významu. Navíc když delší dobu pročítáte příklady typu riskoval život pro americkou vojínku nebo jedna z osadnic napadla izraelskou vojínku, přepadá vás nejistota, jestli ta žena opravdu je hodností vojínka, nebo jestli autor sdělení nemyslel prostě vojákyni, ale použil nenáležitý výraz.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio