Vodní plochy na Šumavě - to nejsou jen Černé a Čertovo jezero

18. říjen 2021

Vodní plochy na Šumavě – pro mnohé to znamená ledovcová jezera, jako Černé a Čertovo, Laka nebo Plešné. Jenže na Šumavě je vodních ploch, jak těch přirozených, tak i těch uměle vytvořených, mnohem víc.

Ledovcová jezera patří mezi ty největší vodní plochy na Šumavě. Vytvořila je příroda, i když v minulosti se ani ony neobešly bez lidského zásahu – vznikaly na nich umělé hráze, aby se navýšila jejich retenční schopnost a to z různých důvodů.

Vedle toho jsou na Šumavě další přirozené vodní plochy – třeba rašelinná jezírka. Těmi nejznámějšími jsou ta na Tříjezerní slati nebo Chalupské slati. A pak tu jsou nádrže, které vytvořil člověk. A jedna z nich je ta vůbec největší v České republice – vodní nádrž Lipno, která byla vybudována v 50. letech minulého století a z pohledu krajinného rázu se jedná o stavbu opravdu razantní.

Lipno z Králičího ostrova

„Z pohledu ochrany přírody je to také obrovský zásah. Vlastně vinou Lipenské přehrady zanikla spousta rašelinišť, která byla v celém Vltavském luhu v podstatě až po Lenoru. Teď vidíme jen rašeliniště, která tam zůstala, včetně toho našeho největšího, Mrtvého luhu a celý ten pás rašelin dnes končí želnavskými rozlitinami," říká bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková. Pokud by nevznikla lipenská vodní nádrž, bylo by to původní území s rašeliništěmi natolik cenné, že by dnes možná bylo dalším národním parkem. Ale Lipno zase vytváří jiná zajímavá přírodní prostředí. Tato vodní nádrž byla vybudována primárně jako součást protipovodňových opatření na řece Vltavě. Na Šumavě však vznikala další vodní díla a to z různých důvodů.

„Nádrže se budovaly z rybochovných důvodů a nebo kvůli plavení dřeva. Třeba na Šumavě to je hodně významné, spojené s Vchynicko-Tetovským plavebním kanálem a se Schwarzenberským plavebním kanálem. Ty, které do současné doby vydržely, tak zvaně na vodě, tak těch zas tolik není. Příkladem může být Jelení jezírko, nádrž Tišina," dodává Eva Zelenková.

Na Šumavě je spousta dalších nádrží, které dodnes zadržují vodu, ale byly vybudovány z jiných důvodů, než je podpora v plavení dříví. Jsou to třeba Žďárecké jezírko, Polecké nádrže a podobně.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.