Vodárna - město sobě

9. červenec 2001
Sondy

Všechny formy vlastnictví jsou si u nás už od roku 1990 formálně rovny před zákonem. Naše politická elita ale bez ohledu na to, zda stojí napravo nebo nalevo upřednostňuje soukromé vlastnictví před státním nebo komunálním. Jiná situace je na obecní úrovni. Pomineme-li extrémní příklady Starého Plzence a Kasejovic, kde obce koupily dokonce výrobní firmy, vedou se spory především o nejvhodnějších formách vlastnictví pro některé z lokálních přirozených monopolů. Nejčerstvějším příkladem jsou plzeňské vodárny a cíl Sdružení odběratelů vody učinit tento dnes soukromý podnik obecním majetkem. Podrobnost zjišťoval Martin Sobotka.

Sdružení odběratelů vody zaznamenalo nedávno výrazný úspěch ve své snaze změnit stávající způsob distribuce vody. Jeho čelný aktivista Dalibor Pech totiž vyhrál soudní při, čímž dosáhl toho, že Okresní soud pro Plzeň - město zrušil platnost smlouvy mezi vodárnami a městem. Podle Dalibora Pecha to znamená výrazný zlom. Aktivisté se bojí především toho, že se město odvolá a umožní tak vodárnám i nadále předražovat poplatky. Ředitel vodárny Miloslav Vostrý, ale jakékoliv neoprávněné obohacování se jeho společnosti odmítá.

To, že by Plzeňané platili za vodu zbytečně mnoho odmítá také náměstek primátora. Jiří Bis. Sdružení odběratel vody se domnívá, že voda musí být zákonitě předražována, protože ji distribuuje soukromá firma. Politické strany zastoupené na magistrátu jsou ale většinou opačného názoru a tvrdí, že soukromý provozovatel se sice snaží dosahovat zisku ale především tím, že dokáže více snížit náklady na výrobu vody. Což potvrzuje náměstek primátora a sociální demokrat Jiří Bis. I proto to se podle slov předsedy kontrolní komise magistrátu Petra Náhlíka město určitě odvolá.

Stávající politicinechtějí status quo měnit, Sdružení odběratelů vody se tedy podle Dalibora Pecha hodlá za své návrhy bít i na poli politickém. Vraťme se ale na začátek, umožnillo by vůbec definitivní zneplatnění smlouvy z roku 1996 a všech jejích dodatků splnění požadavků Sdružení odběratelů vody. Podle generálního ředitele Vodáren Miloslava Vostrého by to s určitými obtížemi možné bylo. Hlavní právník magistrátu Milan Dudy vidí vše o něco katastrofičtěji.

Milan Duda zde poněkud taktizuje, ale tak černá by situace nebyla. Smlouva z roku 1996, které hrozí zrušení totiž pouze nahradila smlouvu z roku 1994. Pokud bude ta novější zrušena právní vztah města a vodárny se bude řídit touto smlouvou. Ta je sice pro město nevýhodná a neumožňuje mu jakoukoliv kontrolu nad vodárnou, ale lidé by bez vody nezůstali. Je znovu nutné připomenout, že privatizace vodáren je starší než smlouva zrušená okresním soudem. V roce 1994 se dosavadní státní podnik Vodovody a kanalizace rozdělil na dvě části, infrastruktura zůstala městu, provozní zařízení získala společnost s ručením omezeným. Ta byla původně také pod kontrolou města, ale po vstupu zahraničního investora došlo k navýšení základního jmění a město vypadlo ze hry. Rozhodnutí rady města Plzně nezvýšit svůj vklad je asi nejvíce problematickým bodem celé privatizace.

Soud radní z klíčového, prvního, volebního období nepředvolal, takže okolnosti privatizace zůstávají i nadále záhadné. Na vyjádření Milana Dudy reaguje Dalibor Pech bohorovně. Shrňme si současný stav věci, městu patří hlavní infrastruktura, soukromému provozovateli patří všichni lidé a všechny prostředky bez, kterých nelze vodu občanům Plzně a některých okolních situací dodávat. Navíc propracovaná smlouva z roku 1996 zaručuje provozovateli monopol až do roku 2017. Když bude náhodou kdesi v roce 2003 zrušena, nahradí ji smlouva z roku 1994 a Vodárny budou stále vlastnit šém ke Golemovi, kterým bezesporu Vodárny a kanalizace jsou. I kdyby Sdružení odběratelů vody vyhrálo volby ocitnene se hypotetický primátor Dalibor Pech v patové situaci, na jejíž vyřešení zřejmě spotřebuje celé své volební období.

Někoho možná zamrzí, že Vodárna už asi nikdy nebude všech, ale uklidnit ho může to, že na cenu vody to zřejmě vliv mít nebude. Za to, zda je cena účtována správně zodpovídá bez ohledu na formu vlastnictví finanční úřad, který vykonává cenovou kontrolu. Z hlediska kontoroly oprávněnosti nákladů jsou města mnohem problematičtějším majitelem než soukromník. Představte si situaci, kdy bude vodu předražovat městský podnik, finanční úřad jej potrestá pokutou, kterou zaplatí opět občané města. Odběratelé vody budou tedy potrestání dvakrát. Připočteme-li známou ekonomickou poučku o vyšších nákladech veřejných podniků, finanční dopad by byl trojnásobný.

autor: Martin Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.