Vlk na Červené Karkulce nemohl poznat, že je červená

„Z míst jako jsou Karpaty či Alpy se vlci šíří zase zpátky k nám, a to díky zákonné ochranně, kterou mají. Můžeme je tak potkat i v našich českých lesích,“ uvedl zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Vlk obecný|foto:Štěpán Rosenkranz, Správa Národního parku Šumava

S velkým množstvím turistů, kteří každoročně navštíví Šumavu, kde se vlk trvale usídlil v roce 2015, se může stát, že i tady vlka někdo z nich zahlédne. Je to ale spíše méně pravděpodobné: „Ta pravděpodobnost je velmi malá. Já jsem zatím to štěstí neměl, byť se v tom území pohybuji. Vždy, když o mně vlci věděli dřív, než já o nich, v tichosti a bez pozorování místo opustili. Vlk se chce vždy vyvarovat kontaktu s člověkem,“ řekl Mokrý, který výrok upřesnil:

„Pokud člověk zachová chladnou hlavu a nebude zvíře pronásledovat, konflikt nehrozí. Naopak jsou případy, kdy vlk pronásledoval kořist, a jakmile spatřil člověka, pronásledování zanechal a raději se dal na ústup. Spíše někdy u vlků může převládat zvědavost, jelikož mají lepší sluch a čich, nežli zrak. Čili než poznají, že se jedná o člověka, může to zpočátku vypadat tak, že o něj jeví zájem.“

Se psy do lesa raději na vodítku

Co se našich čtyřnohých mazlíčků, tedy psů, týče, je lepší mít je tam, kde se mohou vyskytovat vlci, na vodítku, nebo alespoň v našem dosahu: „Může se stát, že pes vběhne někam, kde budou odpočívat vlci, třeba v nějaké houštině, a mohlo by dojít ke střetu. Nicméně lidé se bát nemusí,“ sdělil zoolog, který dodal zajímavost o těchto zvířatech:

Červená Karkulka a vlk|foto:Pixabay

„Vlci mají omezené barevné vidění, vidí barevné spektrum pouze modré a zelené barvy. Červenou barvu vidí jako určitý odstín šedi. Když jsme tedy jako děti četly pohádku o Červené Karkulce, kde vlk snědl Karkulku i s babičkou, tak nevěděl, že je červená.“