Víte, kam ukazuje socha kněžny Libuše na pražském Vyšehradě? Přijďte se podívat

20. srpen 2014
Česko – země neznámá

Na bývalé knížecí, posléze královské akropoli na pražském Vyšehradě, vpravo od baziliky sv. Petra a Pavla, stojí čtyři monumentální plastiky Josefa Václava Myslbeka. Původně zdobily Palackého most. Tyčily se na obou jeho stranách, na novoměstské i smíchovské. Byly posazeny na střechách domků, určených pro výběrčí cla. Anglo-americký nálet na Prahu v únoru 1945 je však poničil. Stejně jako most a další místa v okolí.

Budky pro výběrčí byly strženy, most byl opraven a rozšířen. Pro plastiky už tu nebylo místo. A tak se přestěhovaly na Vyšehrad. A proč právě sem? Z jednoho prostého důvodu: svým obsahem patří do doby starých pověstí českých, s nimiž je Vyšehrad velice úzce spjat.

„Díváme se na sousoší Libuše s Přemyslem, to stávalo na novoměstském předpolí Palackého mostu,“ říká průvodkyně Prague City Tourism Eva Sokolová. Libušina zvednutá ruka ukazovala k Pražskému hradu, což má evokovat její známou věštbu: ‚Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.‘

Společně s ní tvoří sousoší manžel prostého původu, kterého povolala na knížecí stolec. Stalo se tak poté, co byla osočena znesvářenými bratry Chrudošem a Šťáhlavem. Nebyli spokojeni s tím, jak rozsoudila jejich spor, a dali se slyšet, že běda mužům, kterým žena vládne.

Slovanský pěvec Lumír zpíval o Vyšehradě, nad kterým se vznáší duše kněžny Libuše

Mimochodem. Střevíce z lýčí a Přemyslova mošna byly chovány Vyšehradskou kapitulou jako vzácné relikvie a Karel IV. je dokonce zanesl do korunovačního řádu. Zakotvil tam povinnost budoucího panovníka vpředvečer korunovace vykonat pěší cestu z Pražského hradu na Vyšehrad. Tam ho měli uvítat kanovníci v čele s proboštem, střevíce a mošnu mu ukázat, aby nezapomněl, že pochází z prostého rodu a nezpychnul. Kolik budoucích vladařů tu cestu opravdu vykonalo? Jen jediný – sám Karel IV.

Ale zpátky k sousoším. To, které stojí vedle Libuše s Přemyslem, znázorňuje Lumíra a Píseň. Lumír byl národní pěvec, o jehož existenci víme pouze z rukopisu Královédvorského. Není to tedy věrohodně historicky doložená postava, ale v období národního obrození byla velmi oblíbená.

„A další dvě sousoší, která stávala na smíchovském předpolí Palackého mostu, jsou jednak dva chrabří rekové Záboj a Slavoj. A pak protagonisté známé pověsti o dívčí válce, Ctirad a Šárka, tak jak je známe třeba z Jiráskových Starých pověstí českých,“ uzavírá Eva Sokolová.

Josef Václav Myslbek díla zhotovil v letech 1889 až1897. Ajestli Libuše ukazuje k Pražskému hradu i ze svého nového místa na Vyšehradě, ptáte se? Přijďte se podívat.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d728.4260029312519!2d14.418206755133195!3d50.063922467329455!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDAzJzUwLjUiTiAxNMKwMjUnMDIuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1408527714436" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio