Víte, kam ukazuje socha kněžny Libuše na pražském Vyšehradě? Přijďte se podívat
Na bývalé knížecí, posléze královské akropoli na pražském Vyšehradě, vpravo od baziliky sv. Petra a Pavla, stojí čtyři monumentální plastiky Josefa Václava Myslbeka. Původně zdobily Palackého most. Tyčily se na obou jeho stranách, na novoměstské i smíchovské. Byly posazeny na střechách domků, určených pro výběrčí cla. Anglo-americký nálet na Prahu v únoru 1945 je však poničil. Stejně jako most a další místa v okolí.
Budky pro výběrčí byly strženy, most byl opraven a rozšířen. Pro plastiky už tu nebylo místo. A tak se přestěhovaly na Vyšehrad. A proč právě sem? Z jednoho prostého důvodu: svým obsahem patří do doby starých pověstí českých, s nimiž je Vyšehrad velice úzce spjat.
„Díváme se na sousoší Libuše s Přemyslem, to stávalo na novoměstském předpolí Palackého mostu,“ říká průvodkyně Prague City Tourism Eva Sokolová. Libušina zvednutá ruka ukazovala k Pražskému hradu, což má evokovat její známou věštbu: ‚Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.‘
Společně s ní tvoří sousoší manžel prostého původu, kterého povolala na knížecí stolec. Stalo se tak poté, co byla osočena znesvářenými bratry Chrudošem a Šťáhlavem. Nebyli spokojeni s tím, jak rozsoudila jejich spor, a dali se slyšet, že běda mužům, kterým žena vládne.
Mimochodem. Střevíce z lýčí a Přemyslova mošna byly chovány Vyšehradskou kapitulou jako vzácné relikvie a Karel IV. je dokonce zanesl do korunovačního řádu. Zakotvil tam povinnost budoucího panovníka vpředvečer korunovace vykonat pěší cestu z Pražského hradu na Vyšehrad. Tam ho měli uvítat kanovníci v čele s proboštem, střevíce a mošnu mu ukázat, aby nezapomněl, že pochází z prostého rodu a nezpychnul. Kolik budoucích vladařů tu cestu opravdu vykonalo? Jen jediný – sám Karel IV.
Ale zpátky k sousoším. To, které stojí vedle Libuše s Přemyslem, znázorňuje Lumíra a Píseň. Lumír byl národní pěvec, o jehož existenci víme pouze z rukopisu Královédvorského. Není to tedy věrohodně historicky doložená postava, ale v období národního obrození byla velmi oblíbená.
„A další dvě sousoší, která stávala na smíchovském předpolí Palackého mostu, jsou jednak dva chrabří rekové Záboj a Slavoj. A pak protagonisté známé pověsti o dívčí válce, Ctirad a Šárka, tak jak je známe třeba z Jiráskových Starých pověstí českých,“ uzavírá Eva Sokolová.
Josef Václav Myslbek díla zhotovil v letech 1889 až1897. Ajestli Libuše ukazuje k Pražskému hradu i ze svého nového místa na Vyšehradě, ptáte se? Přijďte se podívat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přísaha vyměnila kriminalisty za politiky a spojila se s Motoristy. Ideologické tápání skrývá za ‚střed‘
-
Rozšíření mobilizace Ukrajinců? Ty, kdo do armády nechtějí, tady nepotřebujeme, říká paramedik
-
Nelze nekonat, shodli se zástupci koalice a opozice na schůzce u prezidenta o důchodové reformě
-
Polská kontrarozvědka vyšetřuje síť zaměřenou proti EU a Voice of Europe. Spolupracuje s Českem