Vitamin K. Důležitý pro srážlivost krve, zdravé kosti a cévy

Vitamín K (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vitamín K (ilustrační foto)

Vitamin C zná dneska už řada starších školáků. Ale víte, k čemu v těle potřebujeme vitamin K? A kteří lidé by si jeho přísun měli obzvlášť pohlídat? Shrnuli jsme nejdůležitější informace, které má dnešní medicína k dispozici.

Jako vitamin K se označuje skupina chemických látek rozpustných v tucích, které se účastní tvorby několika faktorů srážlivosti krve nebo se podílejí na ukládání vápníku do kostí.

Jako vitamin K1 se označují fytochinony, což jsou chemické látky syntetizovány rostlinami, které do těla dostáváme z tmavě zelených druhů zeleniny, například ze špenátu, brokolice nebo salátů. Jako vitamin K2 se označují látky patřící mezi tzv. menachonony, které do těla dostáváme konzumací masa, mléka, sýrů nebo vajec. Částečně vitamin K vzniká v přímo v těle působením střevní mikroflóry.

Kolik vitaminu K organismus potřebuje? A kolik ho dostáváme?

Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA) došli v roce 2017 k závěru, že dospělí by měli v potravě do těla dostat 70 mikrogramů vitaminu K1 denně. Podle dostupných analýz přitom střední příjem činí o něco více, zhruba 76 mikrogramů za den. U dětí by měl příjem vitaminu K činit zhruba 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti a den.

Kdy hrozí nedostatek?

Jako přechodný stav se může nedostatek vitaminu K objevit u novorozenců. Mateřské mléko ho totiž obsahuje velmi málo, a proto nedostatek může nastat v čase, než se u kojenců plně rozvine tvorba vitaminu ve střevních bakteriích.

V dospělosti se může nedostatek vitaminu K vyskytnout v případě některých zažívacích potíží. Například v případě poruchy vstřebávání tuků, ve kterých je vitamin K rozpustný. Nedostatek se může vyskytnout i v případě onemocnění jater, chronických průjmů nebo při ulcerózní kolitidě. Ale může být také důsledkem některých typů léčby, například působením některých širokospektrých antibiotik nebo některých léků snižujících srážlivost krve.

Jak se nedostatek projevuje?

Nedostatek vitaminu K spočívá v narušení srážlivosti krve, protože tělu chybí nenahraditelné srážlivé faktory. Projevem hypovitaminózy pak být například krvácení z nosu, v zažívacím nebo močovém ústrojí, ve svalech nebo v podkoží.

Vitamin K, osteoporóza a riziko zlomenin kostí

Lékařům je známo, že vitamin K hraje důležitou roli v organismu pro zdraví našich kostí. Epidemiologické studie nacházejí spojení mezi nízkým příjmem vitaminu K v potravě nebo jeho nízkou hladinou v krvi a vyšším rizikem zlomeniny kostí, zejména zlomenin kyčle. Předpokládalo se proto, že podávání potravinových doplňků s vitaminem K by mělo vést ke zlepšení stavu kostí, k prevenci zlomenin a k léčbě tzv. řídnutí kostí neboli osteoporózy.

Klinické studie ale nedosáhly přesvědčivých výsledků. Proto stále existuje kontroverze o smyslu používání doplňků obsahujících vitamin K. Koncem roku 2019 vědecký časopis Journal of Osteoporosis zveřejnil analýzu dostupných lékařských studií, která konstatuje, že na základě protichůdných výsledků nelze doplňky s obsahem vitaminu K doporučit k léčbě osteoporózy. Přinejmenším u lidí, kteří netrpí výrazným deficitem ze specifických důvodů.

Pozor na léky pro „ředění krve“

V naší společnosti přibývá lidí, kteří užívají medikamenty laicky označované jako léky pro ředění krve. Jedná se o látky, které snižuji srážlivost krve u lidí, jejichž zdraví nebo život jsou ohroženy vyšším rizikem výskytu krevní sraženiny neboli trombu. Často používaným lékem je warfarin, který snižuje srážlivost krve tím, že blokuje účinky vitaminu K. Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K, proto mohou u pacientů snižovat účinek podávané warfarinu a tudíž zvyšovat riziko krevní sraženiny. Lékaři proto nemocné upozorňují, že by měli ze svého jídelníčku vyřadit listovou zeleninu (špenát, kapustu, salát), játra a výrobky z nich, olivový a sójový olej, ale také třeba zelený čaj.