Víceslovné pojmenování pro skutečnost, která své jednoslovné pojmenování má. To je multiverbizace

Módní slova jsou v jazyce častým jevem. Lidé se ve svém vyjadřování chtějí například někomu podobat. Přejímají pak do své aktivní slovní zásoby obraty, které daný člověk používá. Poslední dobou se v mluvených projevech takto šíří slovní spojení „nějakým způsobem“. Tento obrat někdy nahrazuje slovo „nějak“, například ve větě „Musíme to nějak vyřešit.“ Místo toho mluvčí řekne: „Musíme to nějakým způsobem vyřešit.“ Jako kdyby po dobu, kdy vyslovuje slova „nějakým způsobem“, získával čas a přemýšlel už o tom samotném řešení. Slovní spojení „nějakým způsobem“ je v současnosti nadužíváno natolik, že už slyšíme i vyjádření typu: „Ta kniha je nějakým způsobem zajímavá.“ Zde už se jedná skutečně o slovní vatu, ani slovo „nějak“ by v této větě nedávalo smysl.

Dvě slova místo jednoho

Tomuto jazykovému jevu říkáme multiverbizace. Jde o vytváření víceslovných pojmenování pro skutečnosti, které své jednoslovné pojmenování mají. Někdy chce mluvčí zdůraznit část významu toho jednoslovného pojmenování, například když místo slova „ratifikace“ použije slova „ratifikační proces“. Takový ratifikační proces mezinárodní smlouvy trvá určitě mnohem déle než pouhá ratifikace. A někdy multiverbizací nechceme vyjádřit nic speciálního, jenom rozmělňujeme vlastní projev, získáváme čas a pozornost posluchačů a napínáme jejich trpělivost. Tak místo abychom něco dělali zajímavě, děláme to „zajímavým způsobem“.

Multiverbální výrazy bývají stylově příznakové, objevují se hlavně v publicistickém, odborném nebo administrativním stylu. Vtipný příklad administrativní multiverbizace funguje v pohádce Čertí brko, kde Lucifer vysvětluje, že „peklo je úřad“. Jeho podřízený mu pak hlásí: „Veličenstvo, za minulej měsíc jsme provedli třináct jímek hříšníků!“ Užívání slovního spojení „provést jímku“ namísto „zajmout“ nebo „chytit“ dělá z pekla v téhle pohádce skutečně úřad stejně efektivně jako podobné multiverbizace dělají z úřední češtiny peklo.