Venuše je nejteplejší planetou naší soustavy a místem, kde prší kyselina sírová
Slunce, jako zdroj tepla naší soustavy výrazně ovlivňuje teploty na planetách. Přesto není nejteplejší planetou nejbližší Merkur, ale až druhá Venuše.
Ta je velikostí i hmotností podobná Zemi, ale vše ostatní je životu krajně nepřátelské. Teplota dosahuje díky skleníkovému efektu na povrchu až 480 °C. Sluneční záření proniká hustou atmosférou a ohřívá Venuši, ale tepelné záření jejího povrchu, atmosféra s velkým podílem CO2, nepropustí zpět do vesmíru.
Dalším extrémem je tlak, který je až 92krát vyšší než na Zemi – takový působí u nás na ponorku, která je 3000 metrů pod hladinou oceánu.
Kromě toho planetu bičují deště obsahující kyselinu sírovou. I přesto ve vyšších vrstvách atmosféry, okolo 60 kilometrů, by teoreticky mohly přežívat nízké formy organizmů. Podmínky tam jsou poměrně mírné – teplota je přibližně 70 °C, tlak odpovídá jedné atmosféře a vyskytují se vodní kapičky. Pravděpodobnost skutečného výskytu bakterií je však velmi nízká.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
