Velká písmena v našem kalendáři

14. únor 2005
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Dnes se podíváme na velká písmena v našem kalendáři. Přesněji řečeno - na správnou pravopisnou podobu různých svátků a významných dnů.

Dnes se to dobře hodí, je přece svatého Valentýna a to je (aspoň pro ty zamilované) určitě důvod k oslavě. Oficiální svátek nebo významný den to však není. V našem kalendáři je prvním svátkem v roce 1. leden, zvaný Nový rok. Právě v tomto dvouslovném pojmenování musíme v prvním slově napsat velké písmeno (Nový rok). Pokud bychom užili písmena malého, měli bychom na mysli celý rok, který toho dne začíná, tedy následujících 365 dní.

Vraťme se ale k dalším svátkům. V našem se kalendáři setkáme i s dalšími velkými písmeny. Například v názvech jednotlivých dní je to třeba v pojmenováních: Svátek práce, Den matek, Den osvobození, Den české státnosti, Den vzniku samostatného československého státu, Památka zesnulých (Dušičky), Den boje za svobodu a demokracii, Štědrý den, Boží hod vánoční (Hod boží vánoční), Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) atd. Pravidlo je jednoduché, vždy v prvním slově názvu píšeme velké písmeno. Připomínám zvlášť ještě jednou slovo Dušičky, je to pojmenování svátku, a proto ho píšeme s velkým písmenem.

Názvy některých významných dní začínají číslovkou (třeba 1.máj). V těchto případech, pokud název vypíšeme slovy, platí stejná zásada, tedy první písmeno bude velké (První máj). Jakmile však název začneme číslicí, je velké písmeno jakoby ukryto v ní a druhé slovo má písmeno malé. Za číslicí nesmíme zapomenout na tečku, protože jde o řadovou číslovku.

Na závěr se ještě zastavme u vícedenních svátků. Typickým příkladem jsou samozřejmě Velikonoce a Vánoce, které se píší s velkým písmenem. Nebylo tomu tak vždy, uvedené pravidlo je závazné od poslední pravopisné reformy roku 1993. Z toho možná pramení chyby na našich velikonočních i vánočních přáních, protože v dřívějším období stanovila pravidla jen písmeno malé. A ještě jedna poznámka, pozor také dejme na delší kalendářní období, která nejsou chápána jako svátky, proto v nich může být jen písmeno malé (advent, masopust, letnice).

Dotazy:

Je správně spojení pokuta byla udělena?

1. Není, udělit lze třeba pochvalu, důtku, milost, státní občanství nebo řád. Sloveso udělit znamená něco dát ze své pravomoci, dát jako právo nebo jako dar. Ve zmíněném spojení užijeme slovesa uložit (tedy pokuta byla uložena). Podobně může být uložen (nebo také vyměřen) nějaký trest či úkol.

Jsou spisovné výrazy: víc, míň, dřív, dýl?

2. Plně spisovné jsou dvojice: více-víc, dříve-dřív, podobně ještě také spíše-spíš a lépe-líp. Stejně tak dvojice méně-míň (zde jen hovorový příznak). Pozor na dvojici déle-dýl, spisovný je pouze výraz déle, ten druhý patří do obecné (tedy nespisovné) češtiny.

Jak používat v otázkách zájmena jaký a který?

3. Pokud se ptáme na vlastnost, použijeme zájmeno jaký (např. Jaký den je dnes? Chladný, příjemný, nekonečný, slunečný atd.). Pokud vybíráme z určitého celku, musíme otázku začít slovem který (Který den je dnes? Dnes je pondělí.). Záleží tedy na tom, na co se ptáme, co chceme zjistit.
autor: Jitka Málková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.

Zprávy z iROZHLAS.cz