Vědci rozmístí stovky seizmografů na západě Čech, budou sledovat zemětřesení

Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) spolu s kolegy z Německa rozmístí na ploše 10.000 kilometrů čtverečních na západě Čech i německé straně na 300 seizmických přístrojů, které budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Sběr dat, který potrvá asi rok a půl, poslouží odborníkům k většímu pochopení vzniku zemětřesných rojů, které se na hranici mezi Německem a Českem opakovaně vyskytují, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Čtěte také

„I když ty seizmometry budou hůř instalované než naše permanentní stanice, a budou mít horší frekvenční dosah, tak tím, že jich bude hodně, tak my budeme schopni opravdu detekovat mnohem slabší zemětřesení. A i samozřejmě v širším regionu, protože teď se zaměřujeme především tady kolem Nového Kostela, směrem na sever na Kraslice a Luby, kde jsou pocítěné otřesy čas od času. Ale my třeba víme, že jsou čas od času zemětřesení i kolem Slavkovského lesa, jak jsou Mariánské Lázně nebo Lazy,“ uvedla Doubravová.

Roje jsou ve střední Evropě neobvyklé

Na pomezí severozápadních Čech a německého Vogtlandu se od nepaměti občas vyskytují série zemětřesení, takzvané roje. Pro území ležící daleko od rozhraní tektonických desek a aktivních sopečných systémů jde o neobvyklý úkaz. Zemětřesné roje totiž zpravidla doprovázejí sopečné erupce, jako je tomu například na Islandu. Příčiny neobvyklého rojového charakteru zemětřesné činnosti a souběh několika dalších jevů však stále nejsou uspokojivě objasněny. Vědecká komunita se shoduje, že jde o důsledek magmatických procesů ve spodní zemské kůře a plášti.

Čtěte také

Instalace tří stovek měřicích stanic v projektu ELISE potrvá několik dnů a podílejí se na ní asi dvě desítky pracovníků z Akademie věd i jejich německých kolegů. Měřicí stanice se podle Jakuba Klicpery z Geofyzikálního ústavu AV ČR skládá z malého seizmografu, digitalizační jednotky, která údaje ze seizmografu zapisuje na datové médium, a ekologických baterií.

Měřící přístroje, které zaznamenávají i ta nejslabší mikrozemětřesení

Umístěny budou zhruba půl metru hluboko. Přístroje získal projekt díky německému grantu, ke kterému se připojili i čeští seizmologové.

Přístroje budou podle Klicpery zaznamenávat otřesy země vyvolané zemětřeseními a výstupem oxidu uhličitého (CO2), ale také dopravou nebo průmyslem. Stávající pokrytí oblasti, které zahrnuje 24 trvalých seizmických stanic, se tak během experimentu značně zahustí.

Nedávné roje a geologické zvláštnosti

Zatím poslední silnější zemětřesný roj se udál v roce 2024 poblíž německého Klingenthalu a Bublavy. V letošním roce se objevil menší zemětřesný roj v březnu, kdy se magnitudo otřesů pohybovalo okolo 2,5 až 2,8 stupně.

Kromě opakovaných zemětřesení je lokalita výjimečná vysokým obsahem oxidu uhličitého v minerálních pramenech a výskytem mofet – suchých výronů oxidu uhličitého. Ten pochází ze svrchního pláště Země, z hloubky větší než 30 kilometrů. V oblasti se nacházejí nejmladší sopky na českém území, které byly aktivní před pouhými 200.000 až 300.000 lety, například Komorní Hůrka.

Název projektu ELISE je zkratkou z Eger Large Seismic Experiment, tedy rozsáhlý seizmický experiment v oblasti Chebska. Experiment je z většiny financován z prostředků spolupracujícího Helmholtzova centra pro geovýzkum, ale je podpořen i z programu Dynamická planeta Země Strategie AV21.

autor: max | zdroj: ČTK
Spustit audio