V zájmu věci
V zájmu věci nazval Jiří Tomáš Blažek komentář, ve kterém se zabývá prodlouženou volbou nového prezidenta republiky. Ztextu je patrné, že na konci názvu by byl patřičným znaménkem spíše otazník než tečka.
Bylo naivní domnívat se při první volbě prezidenta republiky české, že se volitelé - straníci budou chovat nečesky. Zachovali se buď podle toho, jak jim velely ústřední a výkonné výbory, naprosto a zcela neodchýleně od pravidel hlasování v parlamentu tak, jak je známe z jiných příkladů. Neomylně zvítězil nikterak duch povinnosti zástupců všeho lidu, nezvítězilo přesvědčení, že zachovat se musíme tak, jak nám velí zastupování všeho lidu, ale naopak tak, jak nám nařizují úzké zájmy několika lidí. V případě propadu kandidáta Bureše to bylo evidentní; nevolili ho ani všichni sociální demokraté, takže těžko může tato strana předstírat programovou jednotnost svých politických postupů. V ČSSD totiž sehráli rozhodující úlohu Zemanovi pohrobci, jak se někdy říká oblíbencům Miloše Zemana, najmě pak bývalým ministrům jeho vlády. Ti vědí, že jestliže se jejich bývalý šéf stane prezidentem republiky, nezapomene na jejich službu v prvním kole volby, kdy hlasovali přesně tak, že se bývalý předseda musel spokojeně a se zadostiučiněním usmívat nad potvrzením svých prognóz. Oni tihle bývalí kolegové Miloše Zemana ale nepostupovali z čisté lásky k němu a už vůbec ne z lásky ke straně nebo dokonce k lidu. Postupovali v zájmu věci, hlavně v zájmu vlastní věci. Bylo by naivní domnívat se, že tomu bylo a v pátek bude jinak.
Protože se o prezidentské místo zcela jistě utkají dva bývalí pracovníci Prognostického ústavu, jde určitě také o potvrzení dobrého odhadu každého z nich. A byl by špatným profesionálem Václav Klaus, kdyby ono přesvědčivé vítězství z prvního kola volby přecenil. Zvítězil totiž s jinými soupeři a v odlišné situaci. Tlak na ukončení tahanic a zvolení prezidenta totiž vzrostl a Miloši Zemanovi narostly šance mimochodem i tím, že jeho odhad dosavadního vývoje byl perfektní a přesný. Jako by volby režíroval, zdálo se, ale on to do jisté míry prostřednictvím svých parlamentních přátel skutečně dělal. Právě z vnitřní rozpolcenosti sociálních demokratů, ale ovšemže i z lavírování komunistů lze soudit předem, že počty to tentokrát budou pro Václava Klause jiné. Jaké? Nezbývá nám, než brát to jako hru politbyr. Přesně tam zašla hra o Hrad. Hlasuje se, Bohu a lidu žel, jako při jakékoliv jiné příležitosti. Jako o zákonu stavebním, nebo o odpadech.
Rozumná část veřejnosti se jako u toho stébla chytá naděje na prodloužení voleb a třeba i přímé volbě. Případ jasného zvolení Vladimíra Železného senátorem ale jasně dokládá, že i tehdy bychom se při volbě prezidenta republiky české museli vážně obávat toho, že se nebude volit jinak než zase česky...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
