V Národní přírodní rezervaci SOOS rozkvetly vzácné slanomilné rostliny
Národní přírodní rezervace SOOS v Chebské pánvi právě zažívá jednu z nejbarevnějších kapitol roku. Díky specifickému prostředí s vývěry plynů a minerálními prameny se zde daří mnoha vzácným druhům rostlin, které jsou v Česku zcela ojedinělé. Chráněným územím provedl redaktorku Janu Strejčkovou botanik Petr Krása ze Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Čtěte také
Oblast SOOS byla v minulosti využívána k těžbě rašeliny a křemeliny. V místech, kde se dříve dolovalo, se dnes drží voda, která je díky přítomnosti minerálních pramenů a slaného křemelinového podloží výrazně slaná. Právě slanost umožňuje přežívání specifických druhů rostlin, jako je například skřípinec Tabernaemontanův, který zde roste v tisících až milionech kusů.
Rašeliník jako rezervoár vody
V rašelinné březině rašeliník vytváří vlhké mikroklima. A přestože půda působí suše, mech v sobě zadržuje zásoby vody. Mezi zdejší flóru patří i žlutě kvetoucí mochna husí, dříve běžná na návsích, kde se pásly husy. K nejvzácnějším druhům patří sivěnka přímořská, která v SOOSu tvoří rozsáhlé porosty na stovkách metrů čtverečních – podobně jako na pobřežích moří, odkud pochází její název.
Rezervace nabízí řadu dalších vzácných druhů rostlin. Rozkvétají tu například masožravá bublinatka jižní, orchideje korálice trojklanná a bradáček srdčitý, který patří k nejmenším orchidejím v České republice. Ve vlhkých částech rostou také mochna bahenní, suchopýr pochvatý nebo porosty rákosu obecného. Lesní části rezervace tvoří převážně borovice a bříza.
Celé území je přísně chráněné a návštěvníci se smí pohybovat pouze po povalovém chodníku, aby nebyla narušena křehká rovnováha zdejšího ekosystému. Nejvzácnější rostliny si lze detailně prohlédnout také na fotografiích umístěných na informačních tabulích podél naučné stezky – bezpečně a bez zásahu do přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
