V místě dnešní kolonády byly jen bažiny a močály. Dnes jsou Mariánské Lázně jedny z nejmodernějších na světě

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kolonáda v Mariánských Lázních

V rubrice Dvacítka Karlovarského kraje vám představujeme další místo, které v našem kraji patří k těm nejvíce navštěvovaným. Patří mezi jedny z nejmodernějších lázní na světě. Přitom ještě na začátku 19. století byly v místě dnešní kolonády jen bažiny a močály. Řeč je o Mariánských Lázních.

Město se nachází v okrese Cheb a žije zde zhruba 13 tisíc obyvatel. Mariánské Lázně jsou nejmladší z lázeňského trojúhelníku. Známé jsou jako město minerálních vod. Ve městě a jeho okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů. Proslulé jsou také svou unikátní 180 metrů dlouhou kolonádou a od roku 1986 také Zpívající fontánou.

Kdo někdy přijel do Mariánských Lázních, určitě zůstal okouzlen také místním parkem. Jeho autorem je Václav Skalník, zahradní architekt. „Václav Skalník vytvořil unikátní parkový soubor, který je založený na tom, že on nejprve navrhnul rozložení parkových úprav a teprve potom se podle nich začaly stavět domy,“ vysvětlila vedoucího centra Barbora Tintěrová.

Mladé město s bohatou historií

Místo, na kterém se dnes jedny z nejmodernějších lázní rozléhají, bylo v dávných dobách plné bažin a močálů. V roce 1197 byl v Osadě Teplá vybudován klášter, pod jehož správu patřilo území dnešních lázní. Zdejší mniši byli údajně první, kteří objevili slaný pramen v místních lesích a dokonce se z něj snažili získávat sůl. Tato sůl byla později prodávána jako projímadlo.

V roce 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány i další prameny na obsah soli. V letech 1805–1807 pak postavil Dr. Josef Nehr u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty s názvem „Zlatá koule“. V roce 1812 vznikla z rozhodnutí opata tepelského kláštera Karla K. Reitenbergera samostatná obec Mariánské Lázně. O pár let později už byla obec prohlášena purkrabím F. A. Libštejnským „veřejným lázeňským místem“.

V minulosti se tu procházeli třeba anglický král Edvard VII., rakouský císař František Josef I. nebo básník Johann Wolfgang Goethe. Že se právem řadí mezi nejkrásnější města v Evropě, se přesvědčila i Emma Destinová nebo Thomas Alva Edison.

Žádné jiné lázně nemají tolik pramenů, léčivých je jen několik z nich

Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Patří mezi ně například onkologická, gynekologická nebo metabolická onemocnění. V nejbližším okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem 40. K pitným kúrám se dnes používá šest hlavních pramenů, a to například Křížový, Rudolfův nebo Karolinin, které se také stáčí a vyváží do dalších měst i zemí.

„Všichni zde zkoušejí pít Křížový pramen. To je ten nejstarší, nejslavnější, je ale velmi mineralizovaný obsahuje deset gramů soli v litru z čehož je dva a půl gramu sodíku. To není dobře pro hypertoniky, kardiaky a starší lidi. Máme tu pramen Rudolfův, to je světová voda, nedám na ní dopustit. Obsahuje hodně vápníku, hořčíku a velmi málo sodíku, takže ho vřele doporučuji,“ uvedl lázeňský lékař a emeritní primář Nových Lázní Pavel Knára.

Jeden z místních pramenů dal městu dokonce název. „Takzvaný Mariin pramen. Je to vývěr přírodního oxidu uhličitého, který používáme k suchým uhličitým koupelím, k slavným plynovým injekcím. Máme tu také světový unikát Mariino jezírko. Naši hosté sedí v tom oxidu uhličitém, on se vstřebává, zlepšuje prokrvení celého těla. K tomu ještě inhalují kyslík a tím dochází k regeneraci buněk. Je to zajímavé v programu proti stárnutí,“ doplnil Knára.

Více v reportáži:

Spustit audio
autoři: Jana Strejčková , Naďa Krásná | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary

Související