V karlovarských lázeňských lesích narazíte na zbytky zaniklého románského kostela sv. Linharta
Románský kostel, jehož pozůstatky můžeme dodnes najít v karlovarských lázeňských lesích nedaleko oblíbeného volnočasového areálu Svatý Linhart, vznikl pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. První zmínky o něm pocházejí z roku 1246, kdy ho tehdejší král Václav I. věnoval řádu křížovníků s červenou hvězdou. Kostel byl zasvěcený svatému Linhartovi, patronovi nemocných, trpících, domácího dobytka a také vězňů.
TuKostel byl původně součástí osady Obora, která, jak její název napovídá, ležela uprostřed lovecké obory patřící k hradu Lokti. Po založení Karlových Varů v polovině 14. století osada postupně ztratila význam a do konce 15. století úplně zanikla. I po tom ale údajně karlovarští měšťané využívali k pohřbívání zdejší hřbitov. Posledním nebožtíkem, pohřbeným za záhadných okolností pVýletytřímo v kostele dlouho po zániku obce, byla pravděpodobně oběť násilného trestného činu, kterou archeologové objevili v netradiční skrčené poloze.
Díky tomu, že kostel stál na cestě mezi Karlovými Vary a Horním Slavkovem, se znovu dostal do centra zájmu v 18. století. Rozvoj lázeňství v té době přál i rozvoji turistiky v okolí města. Kromě romantického místa pro vycházky a dostaveníčka se rozvaliny staly také oblíbeným místem zdejších badatelů.
Novodobý archeologický průzkum byl pak zahájen v roce 1989. Tým v čele s archeologem Jiřím Klsákem jím započal také záchranné práce, které probíhaly v několika etapách. O deset let později, v roce 1999, byl průzkum ukončen zakonzervováním zbytků kostela.
Podobně jako v době největšího rozvoje lázeňství, je i dnes „Linhart“ oblíbeným místem pro pěší výlety. Lokalita je volně přístupná a pěšky bez námahy dostupná z Karlových Varů i od nádraží z Březové. Můžete sem ale dojet také autem. V areálu kromě kostela najdete lanové centrum, několik oddělených obor s lesní zvěří a také výletní kavárnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.