V Hronově napsal Jirásek většinu svých knih. V jeho rodné roubence se vrátíte do časů F. L. Věka

25. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na zápraží Jiráskova rodného domu

V roubeném běloskvoucím stavení v Jiráskově ulici v Hronově v Královéhradeckém kraji prožil své dětství spisovatel Alois Jirásek. O prázdninách se tam vracel ze studií a dům byl svědkem i jeho literárních úspěchů. Hronovská kulturní památka z konce 18. století je zároveň ukázkou typické roubené lidové architektury, tak zvané padolské.

Dům postavil v roce 1790 dědeček Aloise Jiráska, vyučený kovář. Za síní byla šikmo přistavěna malá roubená světnička, zadní část domu sloužila jako chlév a v přístavku byla ještě konírna. Tehdy k roubence patřila i stodola. Hospodářská část už ale dnes nestojí.

Slavný spisovatel se zde narodil 23. srpna 1851 a do světničky s okny na sever můžete vstoupit i dnes. Je na stejném místě, podobně jako kvelb, kde měla maminka Vincencie uskladněné pekařské výrobky, potraviny a nářadí. Prodávala je z okénka světnice, kde bývala i pekařská dílna a odehrával se tam i každodenní život rodiny.

V síni uvidíte černou kuchyni a pastvou pro oči je dnes velká „sednice“. V té určitě zvedněte oči a podívejte se ke stropu: je totiž původní, a proto vzácný. Hnědočerveně zbarvené dřevo se zachovalo díky pečlivé úpravě. Tehdy ho totiž natřeli volskou krví s příměsí žluči.

V roubence kvetla pekařská živnost

Aloisova maminka Vincencie Prouzová pocházela z Hronova, její tatínek byl pekařem a krupařem. Když se přivdala do roubeného stavení, naučila svého muže Josefa pekařit. Ten se pak musel ještě vyučit v Náchodě. Už po týdnu si odtamtud přivezl výuční list. Tehdy mu bylo 34 let.

Ve velké světnici Rodného domu A. Jiráska v Hronově

Návštěvníci si proto ve stavení mohou prohlédnout i výbavu pro pekařské řemeslo a také půvabný malovaný nábytek. Předměty sice nejsou původní, ale navozují atmosféru doby, kdy tu spisovatel žil a tvořil. K autenticitě a působivosti interiéru přispěla Miroslava Mrázová ze Zbečníka, která je členkou Asociace maléřek a maléřů kraslic.

V jedenácti letech poslali rodiče Aloise na výměnu do německé rodiny ve Velké Vsi u Broumova, pak na studia do Hradce Králové a později na pražskou univerzitu. Byli na něj velmi pyšní a snažili se mu dopřát pohodlí. Jiráskův pohled na svět ovlivnily nejen školy, ale dozajista i prostředí, místo a kraj, kde vyrůstal. Byl beletristou, autorem krásné literatury, která je výjimečná i díky rozvětvené práci s jazykem. Takřka devadesát procent jeho tvorby se zrodilo právě v roubeném stavení v Hronově.

Jiráskovi museli stavení opustit

Josef Jirásek dobře věděl, že na jeho pozemku vtékají do řeky Metuje minerální prameny, a rozhodl se založit lázně. Začal budovat vyhřívané vany, převlékárny a zázemí. Úvěr byl ale pravděpodobně hodně velký, nedařilo se ho splácet, a také doba nejspíš ještě lázeňství ve zdejším kraji nepřála. Pozoruhodné je, že i dnes hronovští věří, že by se lázeňského ruchu mohli ještě dočkat.

Strop tzv. velké světnice pamatuje rodinu Jiráskových. Proti parazitům byl ošetřen volskou krví

Lazebnické podnikání přivedlo rodinu Jiráskových v roce 1878 až k dražbě. Přišli o dům a přestěhovali se do rodné hronovské chalupy Vincencie Prouzové. Dnes tam je novodobá zástavba, ale na to, že stojíte na správném místě, upozorňuje pamětní deska. Narazíte na ni vlevo po dvaceti metrech cestou z náměstí směrem na Náchod.

Památné rodné stavení Aloise Jiráska koupilo v roce 1925 město Hronov a ve druhé polovině padesátých let ho nechalo zrekonstruovat podle návrhu architekta Zdeňka Budinky. Přesto v něm zůstalo kouzlo z časů dávno minulých zachováno. Rodný dům Aloise Jiráska najdete v Hronově u silnice na Polici nad Metují.

Spustit audio